Čtenářák - Alois Jirásek

29. srpna 2007 v 17:35 |  Čtenářský deník - Český jazyk

Jirásek Alois

(23.08.1851 - 12.03.1930)
Alois Jirásek se narodil v roce 1851 ve východočeském Hronově (město si slavného rodáka připomíná pravidelným divadelním festivalem). Pocházel ze starého selského rodu. Po absolvování gymnázia vystudoval historii v Praze, poté až do roku 1888 působil jako středoškolský učitel v Litomyšli (pro svůj vypravěčský talent patřil k oblíbeným kantorům); pak se vrátil do Prahy. Od 70. let publikoval drobné prózy s historickými náměty, postupně dospěl až k rozsáhlým románovým cyklům; psal také divadelní hry. V 90. letech - už jako uznávaný autor - na popud redakce časopisu Mladý čtenář zpracoval některé pověsti vztahující se k národní minulosti. Vycházel především ze záznamů z Kosmovy kroniky (vznikla na počátku 12. století) a z kroniky Václava Hájka z Libočan (ze 16. století).
Jiráskovo zpracování českých pověstí patří dodnes k umělecky nejpůsobivějším. Jednotlivé příběhy vynikají zajímavým, často přímo dobrodružným dějem i smyslem pro spravedlnost.

Filozofská historie

V letech 1752 - 1849 bylo k šestitřídním gymnaziím přičleněno filozofické studium; posluchači těchto ústavů se na nich připravovali pro studium na universitě. Nejoblíbenější zábavou studentů filozofie v Litomyšli byly "majales", studentské slavnosti. Filozofické studium v Litomyšli bylo podřízeno dozoru královehradeckých biskupů. Biskupové už 2 roky "majales" nedovolili. Roku 1847 se studenti chystali, že "majales" tento rok uspořádají, i když byl zákaz znovu ohlášen. Nejvíce se příprav účastnili filozofové Vavřena a Frybort, kteří bydleli u slečny Elis. S Vavřenou a Frybortem bydleli také filozofové Zelenka a Špína. Frybort miloval domácí Márinku, Vavřena zase skromnou Lenku, schovanku aktuára Roubínka, do jehož rodiny chodil Vavřena vyučovat. Lenka se mu zamlouvala svou skromností více než aktuárova dcerka Lotka, která byla trochu domýšlivá a velkopanská. Márinku miloval tajně i Špína, ale protože byl nesmělý, neodvážil se lásku k Márince vyjevit. "Majales" toho roku skutečně byly, i když je duchovní vrchnost přísně zakázala. Účastnila se jich celá Litomyšl. Na slavnosti byla i Lenka; slečna Elis se tam s ní seznámila a byla pak sprostředkovatelkou mezi Frybortem a Lenkou. Studenti byli za "majáles" potrestáni, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Přišly prázdniny a studenti se rozešli. Frybort a Vavřena jeli domů, Špína ze zoufalství, že Márinka milovala Fryborta, ale i z nedostatku odešel do kláštera. Na jaře r. 1848 nastalo politické hnutí v Praze. Vlastenecký ruch se rozšířil i po venkově. Studenti v Litomyšli utvořili studentskou legii a cvičili se zbraněmi. Frybort a Vavřena se stali důstojníky studentské legie. V zámecké gardě musel cvičit také aktuár Roubínek. Když vypukla v Praze revoluce, vypravili se Frybort a Vavřena tajně do Prahy, kde bojovali na barikádách. Tam se setkali se Špínou, který se také účastnil v řeholním rouchu bojů; byl zasažen střelou a naposledy vydechl ve Vavřenově náruči. Když byla revoluce vojskem potlačena, Frybort a Vavřena utekli z Prahy; Frybort do Litomyšle, Vavřena domů. Frybort potom nechal studií, převzal po otci na Hané statek a přijel si do Litomyšle pro Márinku. Vavřena se stal lékařem a vzal si Lenku, jež žila po smrti pana aktuára u slečny Elis. Všichni s radostí vzpomínali na krásné chvíle svého mládí v Litomyšli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.