Čtenářák - Remarque Erich Maria

29. srpna 2007 v 17:49 |  Čtenářský deník - Český jazyk

Remarque Erich Maria

(22.06.1898 - 25.09.1970)

Na západní frontě klid

Po vypuknutí první světové války se středoškolský student Pavel Baumer se svými přáteli z gymnázia Františkem Kemmerichem, Haielem Westhusem, Thadenem, Detringem, Albertem Kroppem, Stanislavem Katzinským a dalšími, pod vlivem vlastenecké propagace a nadšení nejen svého třídního profesora Kantorka hlásí jako dobrovolníci do německé armády. Ze všeho nejdříve prochází tvrdou přípravou velitele Himmelstosse, který jim dává každým slovem najevo, jakou má moc. Po desetinedělním výcviku je celá jednotka odvelena na západní frontu, kde Pavel pokračuje v popisu hrůz války z pohledu obyčejného vojáka, který při zákopových bojích přichází o své přítele. V zákopech se setkává i s velitelem Himmelstossem a třídním učitelem Kantorkem, kteří byli ze začátku války plní nadšení, ale v zákopech je jejich idealistické myšlenky přechází. Pavel dostává zanedlouho dovolenou a odjíždí domů, kde nachází svou maminku nemocnou rakovinou. Krátce na to se vrací zpět na frontu, kde se jeho pohled na okolní svět mění. Je o hodně citlivější a vnímá podměty, o kterých před pár dny ani nevěděl. Při následujících bojích je Pavel a jeho přítel Albert raněn. Albert po pár dnech v nemocnici umírá. Pavel se po rehabilitaci vrací zpátky na frontu, kde mu jeho nejlepší přítel Katzinský umírá v náručí po zasažení střepinou. Ze zoufalých myšlenek je Pavel vysvobozen smrtí, jež přichází v den, kdy je ohlášeno "Na západní frontě klid".
Ukázky z díla:
"... zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Tězce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerohoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě. Mám jen jedno přání: dostat se odsud. Pokouším se jenom zjistit, jak vysoko nad zemí střely létají. Povystrkuji a nadzvedám přilbu. V příštím okamžiku mi ji kulka vyráží z ruky. ..."
"Vedle mne běží nějaký svobodník. Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána."
"Vidíme žít lidi, kterým chybí kus lebky, vidíme běžet vojáky, kterým něco urvalo obě nohy, klopýtají na bortících se pahýlech k nejbližší jámě, nějaký svobodník se plazí dva kilometry po rukou a vleče za sebou roztříštěná kolena, jiný jde na obvaziště, drží se za břicho, ale vyhřezlá střeva mu visí přes ruce. Vidíme žít lidi bez úst, bez dolní čelisti, bez tváře. Nalézáme jednoho, který po dvě hodiny tiskl v zubech tepnu paže, aby nevykrvácel. Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce. "
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 generic_cialis generic_cialis | E-mail | Web | 29. května 2014 v 1:02 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.