Čtenářák - Šrámek Fráňa

29. srpna 2007 v 17:51 |  Čtenářský deník - Český jazyk

Šrámek Fráňa

(19.01.1877 - 01.07.1952)
Český básník, prozaik, dramatik, příslušník generace buřičů - anarchista - se narodil 19. ledna 1877 v Sobotce a zamřel 1. července 1952 v Praze.
Jeho otec byl úředník. Dětství prožil v rodišti, kam se později vracel osobně i svou tvorbou. S rodiči se několikrát stěhoval: r.1882 do Zbirohu, r.1885 do Písku, kde prožil gymnaziální léta. Maturoval r.1896 v Roudnici. Roku 1899 nastoupil jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu, která mu byla pro anarchistické postoje o rok prodloužena.
Nedokončil studia práv a věnoval se publicistice a literatuře. Od roku 1903 žil v Praze, stal se příslušníkem skupiny kolem S.K.Neumanna a aktivně působil v anarchistickém hnutí: redigoval časopis Práce (1905-6). V roce 1905 byl krátce vězněn za účast na studentských protimonarchistických akcích.
Za 1. světové války bojoval na ruské frontě, v Itálii a Rumunsku (Listy z fronty, 1956). Po krátké spolupráci s Neumannovým Červnem se sblížil s okruhem kolem K.Čapka. Tvořil mimo literární hnutí, od poloviny 30. let se prakticky odmlčel, za okupace se zcela uzavřel do sebe.

Stříbrný vítr

//<![CDATA[ //]]> V tomto díle autor líčí dospívání Jana Ratkina. Jeho otec byl soudce. Odstěhovali se do Mírova. Už odmalička si k sobě s otcem nenašli cestu. Jeník mu odporoval a zlý panovačný otec ho bil a někdy nepomohla ani jeho matka, kterou hlavně psychicky terorizoval. Také si na ni a na synovi vybíjel vztek, protože žárlil na Jeníkova strýce Jiřího, se kterým si chlapec nejvíce rozuměl. Později, až když byl Jeník na gymnáziu a matka onemocněla, se sblížili. Jeník byl typ, který protestoval proti tomu, co se dělo kolem. Už na základní škole se ozval, když byl potrestán jeho spolužák Malkus. Na gymnáziu se z protestu skamarádil s neprávem pronásledovaným spolužákem Staňkem. Dále se přátelil s Ludvíkem Vikou, Zachem a Valentou. Jediným profesorem, u kterého chlapci našli porozumění a se kterým měl Jeník blízký vztah je Ramler. K dospívání patřily i Jeníkovy lásky. Musel projít dlouhou cestou od dětské lásky Lidušky až ke stálému milostnému opojení. Poznal zmatek i hnus z prvního pohlavního styku s vdovou. Potom našel skutečnou lásku jen nakrátko, kde poznal současně krásu a bolest. Anička, první skutečná láska, přetrhne vztah s Jeníkem, protože by ji ochudil o svobodu plného života. I když se mu nakonec podaří najít lásku čistou, je to jen okamžik v procesu jeho zrání. Je to malé, ale rozhodující vítězství, protože vybízí Jeníka žít. A tak Jeník Ratkin dává sbohem Ratkinovi "včerejšímu" a "pošetilému", protože se narodil Jeník nový, přece však plný melodie stříbrného větru. Příběh končí Ratkinovým zvoláním: "Na tvůj hrob, Jeníku Ratkine včerejší a pošetilý!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.