Referát do psychologie

30. srpna 2007 v 20:47 |  Psychologie
Vysoká škola pedagogická - Pedagogická fakulta
Vývojová psychologie
Seminární práce
12.11. 1995 Jana Mrkvičková
RJ - ZT/SSK
Poruchy intelektového vývoje, mentální retardace
Psychologie mentálně retardovaného dítěte je jednou z disciplín psychologie, která zkoumá speciální předmět - žáka zvláštní školy.
Ať je příčina mentální zaostalosti dítěte jakákoliv, ať je postižení jeho nervové soustavy sebetěžší /do- konce, i když nemoc pokračuje/, probíhá současně s rozpadem i vývoj. Při různých poškozeních NS probíhá vý- voj různým způsobem.
Příčinou mentální zaostalosti je poškození mozku dítěte /nevyvinutost, nemoc, úraz,.../. Avšak ne kaž- dé poškození mozku vede k trvalému porušení jeho poznávací činnosti.
Mentálně zaostalé je takové dítě, jehož poznávací činnost je trvale porušena v důsledku organického poškození mozku /trvalý defekt rozumových schopností/. Dítě /člověk/ není schopno dosáhnout odpovídající- ho stupně psychického vývoje vzhledem k věku.
Mentální retardace je vymezena
1/ nízkou úrovní rozumových schopností /nedostatečný rozvoj myšlení, omezená schopnost učení, ztížená so-
ciální adaptace/
2/ jde o trvalý stav, který přetrvává i v dospělosti
3/ jde o stav vrozený
Příčiny vzniku mentální retardace
1/ vlivem dědičnosti
2/ vlivem prostředí a/ jako následek působení vnějších škodlivých vlivů
b/ pseudooligofrenie
1/ Geneticky podmíněná mentální retardace
- Dědičné formy ment. retardace jsou závislé na vlastnostech a odchylkách ve struktuře a funkci genetického aparátu. Často bývají přenášeny z rodičů na potomky, takže bývá postiženo i více členů jedné rodiny.
2/ Mentální retardace jako následek škodlivých vnějších faktorů
- vnější prostředí, tj. prostředí mimo vlastní organismus jedince, obsahuje celou řadu nežádoucích vlivů :
1/ Faktory fyzikální - záření rtg. paprsky v prenatálním období nebo mechanické poškození plodu /při porodu/
2/ Faktory chemické - př.: léky, nikotin, rozpouštědla, pesticidy - především v prenatálním období
3/ Faktory biologické - poškození vzniklá prostřednictvím virů / např. zarděnek, neštovic, .../, mikrobů či jinak změněného prostředí v těle matky
Z hlediska doby působení rozlišujeme poškození vzniklá
a/ prenatálně - 3 období: 1. trimestr - vytváření orgánových systémů - zde vznikají nejzávažnější poškození
2. trimestr - diferenciace tkání
3. trimestr - funkční dozrávání tkání
b/ natálně - tj. období kolem porodu
c/ postnatálně - otravy, úrazy, choroby - časně po narození
Členění mentální retardace
- z hlediska závažnosti defektu rozlišujeme 3 stupně mentální retardace:
1/ L e h k á s l a b o m y s l n o s t - d e b i l i t a
- tvoří asi 2,5% populace školních dětí. IQ = 50 - 69. Debilní děti jsou vychovatelné i vzdě-
lavatelné
2/ S t ř e d n í s l a b o m y s l n o s t - i m b e c i l i t a
- IQ = 35 - 49. Imbecilní děti jsou vychovatelné, ale nejsou vzdělavatelné
3/ T ě ž k á s l a b o m y s l n o s t - i d i o c i e
- IQ = 34 a méně. Idiotické děti nejsou vychovatelné ani vzdělavatelné
- podle převahy temperamentových rysů rozlišujeme typ:
a/ e r e t i c k ý - typický neklidem, zvýšenou pohyblivostí, afektivní dráždivostí, sklonem k impulsivnímu jednání obtížná zvládatelnost a výchovné problémy
b/ t e r p i d n í - netečnost, pomalost, celková těžkopádnost, výrazová chudost. Občas se projevují stereo- typní automatické pohyby / kývání trupem, hlavou, přešlapování, .../
Debilita
- rozlišujeme lehký, střední a těžký stupeň
- myšlení je opožděné, vyznačuje se kvantitativními a kvalitativními změnami / snížená chápavost, těžkopádné
myšlení, převaha konkrétního myšlení, logické myšlení je vždy porušené, stereotypnost, rigidita myšlení, ne-
dostatečná kritičnost, nesamostatnost. Neschopnost orientace ve složitějších životních situacích, snadno pod-
léhá vlivu jiných osob.
- snížená kapacita učení - jsou vzdělavatelní jen ve zvláštních školách
- paměť převážně mechanická, školní vědomosti jsou nízké - především v matematice
- poruchy percepce - obtíže ve zrakové a sluchové diferenciaci, analýze a syntéze
- motoricky neobratné - obtíže při výuce psaní a čtení
- poruch řeči - v oblasti porozumění, ve slovní zásobě, v gramatické stavbě, ve výslovnosti
- vývoj řeči se opožďuje
Při debilitě jde zpravidla o harmonické snížení všech schopností. Děti bývají i citově nevyspělé, mají názkou úroveň sebekontroly, jsou značně sugestibilní. S debilitou mohou být spojeny některé sociálně adaptační obtíže ® s e k u n d á r n í n e u r o t i z a c e /noční děsy, strach, pomočování, koktavost, .../. Následkem nepřiměřeného výchovného postoje mohou vznikat p o r u c h y c h o v á n í / negativismus, projevy vzdoru, záškoláctví, útěky, .../.
Vývoj debilního dítěte - celkový duševní vývoj zaostává od ranného dětství / projevuje se zejména v řeči, v sociálním chování, úrovni návyků a hry, v oblasti motoriky /. 1. vyšetření se provádí kolem třetího roku, kdy dítě zaostává asi o rok. V dospělosti dosahuje jedinec maximálně úrovně jedenáctiletého letého dítěte.
Imbecilita
- celková úroveň rozumových schopností je výrazně snížena. Myšlení je velmi jednoduché, jen nárazové a nepřesné, infaltivní a nerespektující logické vztahy. V dospělosti dosahují maximálně úrovně šestiletého letého dítěte. Schopnost učení je značně snížena a nácvik jakékoliv dovednosti trvá velmi dlouhou dobu. Paměť je jen mechanická a má malou kapacitu. Jsou motoricky neobratné a manuálně nezručné. Hra je značně stereotypní a jednoduchá. Řeč je opožděná ve vývoji, agramatická, artikulace je neobratná. Vývoj imbecilního dítěte je značně opožděn; první slova a chůze se objevuje o 3 - 4 roky později než u dětí s normálním vývojem. Jsou nesamostatní, vyžadují celoživotní výchovné vedení.
Idiocie
- tj. těžký stupeň oligofrenie. Jejich rozumové schopnosti nepřesahují ani v dospělosti úroveň dvouletého dítěte. Řeč i chůze se objevují až v období kolem 6. roku i později, eventuelně se dítě vůbec nenaučí chodit a mluvit. Jejich slovník obsahuje jen několik špatně artikulovaných výrazů. Při těžších stupních nejsou vůbec schopni artikulovat. Tělesnou čistotu neudržují ani v dospělosti, musí být většinou krmeni a ošetřováni. Potřebují stálou péči druhých osob.
Charakteristika mentálně retardovaného dítěte
- nedostatek iniciativy, pasivita, nesamostatnost, nadměrná a dlouho trvající závislost, zvýšená sugestibilita, nedostatečně vyvinuté sebeovládání, převaha impulsivních a primitivních reakcí. Snížená schopnost učení - vyžaduje mnohonásobné opakování, špatné zapamatování i vybavování minulých zkušeností a poznatků, schopnost pouze stereotypní reakce na stejný podmět; citová nezralost, neadekvátnost citů, snížená schopnost (či vůbec žádná) začlenění se do kolektivu zdravých dětí; nerozumí pravidlům hry a tak je nerespektuje a hru kazí; agresivita, dráždivost, negativismus.
Pseudooligofrenie
Oligofrenie sociálního původu = retardace (závažnější) mentálního vývoje, způsobená nedostatečnou simulací prostředí. (Výchovné zanedbání, ranná psychická deprivace)
Kulturní deprivace - dlouhodobá izolace od kultury současné společnosti ® zaostávání některých funkcí.
Subnormální inteligence
- tzv. slaboduchost (IQ = 70 - 85) - opožďování abstraktního myšlení
- největší obtíže v matematice a českém jazyce; řeč je obsahově chudší; motorický vývoj může být zcela přiměřený; jejich osobnost bývá méně vyspělá (bývají hravé, emocionálně nezralé); patří sem děti s drobným mozkovým poškozením, děti výchovně zanedbané a děti s dědičně podmíněnými subnormálními schopnostmi.
Demence
- ireverzibilní úbytek inteligence. Jde o ztrátu již rozvinutých intelektových funkcí. Demence je stav získaný a trvalý. Vzniká na základě onemocnění nebo organického poškození CNS následkem úrazů nebo otrav. Má buď progresivní tendenci nebo se může zastavit. Vzniku předchází zvýšená dráždivost, únava, emocionální labilita, výkyvy pozornosti ® úpadek školních vědomostí, dítě se začíná chovat na nižší vývojové úrovni, poruchy chování, mizí vyšší city, sobeckost, slabomyslnost, bezohlednost, neplní své povinnosti.
Typické znaky: zastavuje se psychický vývoj; zpomalují se všechny psychické procesy; mění se citové ladění dítěte; zmenšuje se jeho adaptibilita; ztrácí se intelektové funkce i všechny vyšší (rozpadá se řeč a myšlení, mizí návyky, zhoršuje se paměť a učení, dochází k zúžení zájmů ® až úplná ztráta všech schopností ® končí na úrovni idiota). Do dvou let nelze o demenci mluvit.
Literatura:
S . J. Rubinštejnová Psychologie mentálně zaostalého žáka
N . Vágnerová a kolektiv Patopsychologie dítěte
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.