20a Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi dvěma světovými válkami, vznik fašismu

13. listopadu 2007 v 17:42 |  Maturitní otázky - Dějepis

20a Hospodářské a politické poměry v evropských zemích mezi dvěma světovými válkami, vznik fašismu

- základem poválečného uspořádání v Evropě = výsledky mírových jednání ve Versailles 18. ledna 1919 -> účast 27 vítězných států x Rusko nebylo přizváno, hlavní orgán = Rada pěti: Francie, Velká Británie, USA, Itálie a Čína
x z počátku rozpory => 28.6.1919podepsána mírová smlouva s Německem:
o teritoriální požadavky:
§ ztráta 13% svého předválečného území, odňaty veškeré kolonie
§ muselo uznat samostatné Československo, Polsko, Rakousko
o vojenské ustanovení:
§ zrušení všeobecné branné povinnosti, rozpuštění armády
§ zákaz leteckých sil a těžkých a moderních zbraní, vydání válečného loďstva Spojencům atd.
o hospodářské ustanovení:
§ povinnost zaplatit 20 miliard marek ve zlatě, zbožím a cennými papíry, odevzdat část loďstva vítězům atd.
- > Německo označeno za viníka rozpoutání světové války a muselo respektovat ustanovení mírových smluv uzavřených s jeho bývalými spojenci:
o září 1919smlouva s Rakouskem v Saint - Germain: musí uznat samostatnost nástupnických států + zákaz připojení k Německu
o listopad 1919smlouva s Bulharskem v Neuilly
o červen 1920smlouva s Maďarskem v Trianonu -> Slovensko a Podkarpatská Rus připojena k našemu území
o srpen 1920smlouva s Tureckem v Sévres
= versailleský mírový systém - cíl:zajistit mír a poválečné uspořádání světa x nerespektoval politické a ekonomické požadavky řady států, nevyřešená otázka národnostních menšin + poražené státy považují vnucené podmínky za nespravedlivé
- > hl. význam těchto mírových smluv vymezení hranic nově vzniklých států
- 20. léta - všeobecná poválečná krize (ve válce zaměření pouze na zbrojní průmysl) => nedostatek potravin, zasažena ideologie, politika, mezinárodní vztahy, sociální krize v poražených státech
o obnova hospodářství zničeného válkou -> v pol. 20. let období hospodářského vzestupu: technický pokrok, růst produktivity atd.
o uklidnění mezinárodních vztahů x nestabilní mír -> snaha vyhnout se konfliktům
- 1920 vznik netradičního seskupení Malé Dohody = systém postupných smluv mezi Rumunskem, Jugoslávií a Československem => obrana proti možnému pokusu o znovuvytvoření Habsburské monarchie + proti pronikání Ruska a Maďarska na území
- > zájem Československa o spolupráci s Francií a Polskem x neúčastnilo se kvůli sporům o Těšínsko
- problémy a velmocenské rozpory v Tichomoří a Dálným Východem => námořní soupeření a zbrojení => řešení = Washingtonská mírová konference12.11. 1921 - 6.2. 1922-> 9 zemí (USA, Velká Británie, Francie, Japonsko, Itálie, Čína, Belgie, Nizozemí a Portugalsko) - přijetí smluv rozdělení sfér vlivu na Dálném východě a Tichomoří mezi USA, VB, Francií a Japonskem
- > spolu s versailleskou mír. konferencí vytváří hlavní obrysy poválečného uspořádání světa = versaillesko - washingtonský systém = výchozí faktor mezinárodních vztahů
xútoky na tento systém vyvolaly od poč. 30. let mezinárodní krizi a předznamenaly vznik 2. světové války
- důležitým výsledkem mírové konference = založení Společnosti národů (= předchůdce OSN) r. 1919 -1920 z podnětu am. prezidenta Wilsona x Rusko , USA se neúčastní
- > s cílem udržet mír a bezpečnost ve světě -> sídlo v Ženevě
- > usiluje o všeobecné odzbrojení + pomoc napadeným státům x pomoc naprosto selhala -> nevytvořen způsob trestů, bez mezinárodní autority -> pouze kritika Německa, neschopni zastavit rozvoj fašismu
- 30. léta - charakteristické hlavně světová hospodářská krize:
o "černý čtvrtek" = krach na newyorské burze (Wall Street) 24.10. 1929 - krize v USA -> během 3 let světová krize = nejrozsáhlejší (zasáhla celý svět), nejhlubší (postihla všechna odvětví) a nejvleklejší (pomalá náprava)
- > těžké hospodářské, sociální, politické a morální důsledky
o rozvrat hospodářství -> pokles průmyslové produkce
o ochromen světový obchod: hospodářská izolace, uzavírání trhů před konkurencí
=> měnová krize - devalvace národních měn vůči zahraničním
o růst nezaměstnanosti -> sociální nepokoje - stávky, hladové pochody
o narušení mezinárodních vztahů, krize demokracie -> snaha nahradit ji autoritativním režimem -> růst nacionalistických hnutí, rasové nesnášenlivosti -> hrozba fašismu
- zrod v Itálii - příčiny: oslabení a zklamání z výsledků 1. SV války -> nespokojenost, silné dělnické a rolnické hnutí
- 1919 vznik ozbrojených bojových svazů -> fašistická strana (v čele Musollini) - teror: pronásledování, vraždy, vydírání apod. -> 1922pochod na Řím -> kapitulace Viktora Emanuela III. -> zisk státní moci bez boje, zákaz nefašistických stran
- > 1925 neomezená fašistická diktatura = konec demokratického zřízení, kult vůdce -> vůdcovský stát
- > ohlas italského fašismu např. ve Španělsku, Portugalsku, Polsku (Piludsky), Rumunsku, Japonsku,Německu:
- 1921 založena Národně socialistická německá dělnická strana Hitlerem - v době krize nejsilnější strana, extrémní nacionalismus + touha po odplatě: ovládnout Evropu a zničit SSSR => 1932 vzrůst voleb. zisků -> leden1933 říšským kancléřem Hitler -> likvidace demokracie -> totalitní diktatura, zatýkání, zákaz činnosti pol. stran kromě NSDAP , zapálen říšský sněm, aby se mohli vypořádat s opozicí -> srpen 1934Hitler hlava státu (Führer) + Rudolf Hses, H. Himmler, Joseph Goebbels, Hermann Göring
- opora totalitní nacistické moci tzv. třetí říše:
o ozbrojené oddíly SA a SS, GESTAPO = státní tajná policie
o systém koncentračních táborů a ghett -> izolace + likvidace odpůrců nacismu (Dachau, Osvětim, Terezín atd.) atd.
- nejextrémnější forma fašismu = nacismus - zákl. rysy:
o rasová teorie (panský národ právo vládnout celému světu)
o vůdcovský princip = funkcionáři nesou odpovědnost pouze vůči vědci
o vysoká organizovanost mas (Gestapo, Hitlerova mládež, SS, SA atd.)
o pol. protivník použit jako levná prac. síla, nepotřební lidé likvidováni
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.