1. VÝVOJ NAŠÍ A SVĚTOVÉ LITERATURY DO ½ 14.STOL. 1b

20. ledna 2008 v 20:08 |  Maturitní otázky - Český jazyk
1.VÝVOJ NAŠÍ A SVĚTOVÉ LITERATURY DO ½ 14.STOL.
1.STAROSLOVĚNSKÉ A LATINSKÉ PÍSEMNICTVÍ
a)Písemnictví staroslověnské
( pol. 9.stol. - Velká Morava )
Pronikání křesťanství : - ze západu ( z Východofrancké říše )
- z východu ( z Byzance )
863 - příchod Cyrila a Metoděje ze Soluně
Význam : - politický (hráz proti francké expanzi )
- náboženství ( křesťanství ve slovanském jazyce )
- literární ( základ slovanského písemnictví )
staroslověnština-1. slovanský kulturní jazyk
hlaholice ( z malé řecké abecedy )-1.slovanské písmo,mladší cyrilice-základ azbuky
nejstarší texty-náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu
Proglas - veršovaná předmluva k překladu evangelia a zároveň kulturní cyrilometodějský program. Autorem je buď sám Konstantin nebo jeho žák Presbyter Bulharský. Proglas je také oslava písma a zdůraznění práva na mateřský bohoslužebný jazyk.
Dalším dílem , které se k věrozvěstům bezprostředně váže jsou tzv. Panonské legendy neboli Životy Cyrilův a Metodějův. Jsou to historická vypravování, velice realistická, která hájí životní díla soluňských bratří. Jsou to pravděpodobně díla dvou různých autorů. Vznikly ve 2.polovině 19:stol.
životy = vyprávění historická, životopisná, v próze, bez zázračných a fantastických prvků
Paterik (Knihy otců )-sborník vypravování o mniších
Zákon sudnyj ljudem ( pro laiky ) a Nomokánon ( církevní předpisy ) = právnický charakter
modlitby,překlady částí bibla
b)Přechod od staroslověnské literatury k latinské
( 10. a 11. stol )
Po smrti Metodějově zákaz staroslověnské bohoslužby, Staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře - kulturním centrem v Čechách. Založen roku 1032.
Kult českého světce - Václava
nositel vzdělanosti-duchovenstvo
do 11.stol. tvorba : - staroslověnská - Sázavský klášter
Život sv. Václava - původní české dílo, prostý styl a srozumitelnost
Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu - 11. stol., snaha o udržení kroku s lat. liter., nově zpracované téma z latinských legend ( konkrétně Gumpoldova legenda ) ,náročný styl
Pražské hlaholské zlomky
zlomky, glosy, duchovní písně, kodexy...
liturgická píseň Hospodine, pomiluj ny- částečně plnila úlohu dnešní státní hymny,prosba o mír a úrodu, jednoduchá forma
- latinská - pražské biskupství ( 973 )
Kristianova legenda ( Život a umučení sv. Václava a jeho báby Ludmily)
legenda=veršovaný nebo prozaický útvar náboženské středověké epiky, vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednictví světců
c)Převaha latiny a pronikání češtiny
( poč. 12. - poč. 13. stol. )
dějepisná próza:
Kosmas - Kromika česká ( Chronica Boemorum )
- děkan svatovítské kapituly. vzdělanec ( 1045 - 1125 )
- téma: české dějiny od nejstarších mýtických dob, 3 části
- prameny: 1.nejstarší příběhy z doby pohanské ( bájné vyprávění starců )
2.vyprávění pamětníků
3.zážitky Kosmovi
- živé vypravování, přímá řeč a dialogy, podrobné charakteristiky postav, citáty z římských autorů,vkládány zábavné historky, líčení bitev, není to dílo jen historické, ale také umělecké, vede ke zesvětšťování literatury
Je to 1. dílo kronikářského typu, 1. dějiny národa, má vlastenecký ráz ( bohemika = česká slova v latinském textu ), tendenční dílo - straní katolické církvi, zachycuje úspěchy Přemyslovců, záměrně chybí zmínka o slovanské vzdělanosti.
kronika-literární žánr, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu, styl prostý, věcný
pronikání češtiny- glosy ( vpisy do lat. rukopisů, poznámky, překlady ), např. Svatořehořské, Vídeňské
2. česká duchovní píseň Svatý Václave - přelom 12. a 13. stol., světec je zde zobrazen jako rytíř. Má vyspělejší formu:3 sloky, složitější styl i nápěv, básnické přívlastky, verše se zvukovou shodou ( asonance )
Z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později vlastenecký prosebný zpěv za celý český národ.
d)Vznik česky psané literatury
( přelom 13. a 14. stol )
vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků
Literární práce do 1. pol. 13. stol. nepřesahovali úzkou oblast náboženského života, proto se nedá mluvit o skutečné lit. tvorbě v českém jazyce.
Probíhá zde proces - demokratizace a zčeštění literatury
- laicizace ( zesvětštění ) - autoři nejen kněží, témata nejen náboženská
zvláštnosti staročeských památek:
- výlučné postavení verše ( vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určena pro poslech-neznalost písma )
- nezájem o původnost námětu ( cizí prameny )
- zlomkovitost
- anonymita autora
- obtížná datace
rozvoj těchto žánrů:- duchovní lyrika ( Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba )
- duchovní epika (legendy, např. o sv. Jiří )
- světská lyrika
- světská epika ( epos, kronika )
- sociální satiry
- drama
- zábavná a odborná próza
1.Literatura počátku 14. stol.
Alexandreis - světská epika, přelom 13. a 14. stol
Její obsah je tvořen životopisem krále Alexandra Velikého, který vystupuje jako ideál feudálního panovníka a připomíná postavy posledních Přemyslovců. Je to báseň vysoce aktuální , která odráží mnohé tehdejší politické problémy. Později byla často opisována a přepracovávána. Alexandrovská tématika byla hodně zpracovávána, např. česká Alexandreida nesporně vychází z latinských a francouzských předloh. Měla vliv na rytířskou epiku. Rozsah byl asi 9000 veršů -zachovala se třetina.
Dalimilova kronika - poč. 14. stol.
V oblibě předčila Alexandreidu. Je to nejstarší česky psaná veršovaná kronika, nedopatřením je za jejího autora považován Dalimil Meziříčský ( podle Hájka ). Čerpá z různých pramenů. Biblické náměty bere jako historická data ( potopa světa, babylónská věž, vznik národů ). S fakty pracuje daleko volněji než Kosmas. Kronika končí rokem 1314 a zpracovává osudy českých panovníků a vysoké šlechty.Její politický význam spočívá v obhajobě zájmů nižší šlechty a národních zájmů. Má nepravidelnou délku veršů.
2.Literatura doby Karla IV.
( 2. pol. 14. stol. )
Za vlády Karla IV. se staly naše země jádrem světové říše. Pražské biskupství bylo povýšeno na arcibiskupství. Roku 1348 byla založena Karlova univerzita. Praha byla obohacena o nové kulturní památky. Sám Karel se projevil i vlastní literární prací - latinským životopisem Vita Caroli.
Převažuje česká literatura.
legendy - dvojí styl:
- zájem o současný život, skutečný svět, srozumitelná a přístupná forma ( Legenda o sv. Prokopu )
- úsilí o výlučnost, exotičnost, vybroušená a náročná forma ( Život sv. Kateřiny }
počátky dramatu:
Mastičkář - zlomek velikonoční hry ze 14. stol.
Tato hra se původně skládala z latinských zpěvů, k nimž se postupně přidávaly české texty až do vzniku samostatného českého dramatu. Děj hry popisuje groteskní situaci na trhu, kdy se mastičkář snaží prodat své masti a jako reklamního triku křísí Abrahámova syna Izáka. Hra je důležitá především oslovením širokého lidového publika, mizí vybraný jazyk a je nahrazen hovorovým spojením s vulgarismy a germanismy.
zábavná próza - rytářská epika, např. Tristan a Izolda, Trójanská kronika
světská lyrika - milostná píseň, např. Dřěvo se listem odievá, Závišova píseň s přírodními motivy
sociální satiry - kritika ze stanoviska nižších vrstev
Píseň veselé chudiny=žákovská vagantská poezie
Podkoní a žák - spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe, ironie a trpkost, forma dialogu, živý a přístupný jazyk
Hradecký rukopis - autoři neznámí
Poprvé je zde kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života.
Desatero kázanie božie - veršované kázání, útok na hříšníky, autor jim vyhrožuje formou přirovnání ( osud trubců v úle )
Satiry o řemeslnících a konšelích - kritika nepoctivosti a okrádání, výhrůžka méně útočná ( peklem )
bajka O lišce a džbánu - veršované exemplum ( krátké vyprávění s poučením )
Smil Flaška z Pardubic - Nová rada - alegorie, zvířata radí lvovi = rada králi, jak má vládnout ( ideál panovníka podle představ vysoké šlechty )
odborná próza: kronika Přibíka Pulkavy z Radenína
slovníky - mistr Klaret
právnické spisy - Ondřej z Dubé
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.