2. LITERATURA DOBY HUSITSKÉ (14.–15. STOL.)

20. ledna 2008 v 20:04 |  Maturitní otázky - Český jazyk
2.LITERATURA DOBY HUSITSKÉ (14.-15. STOL.)

Reformace

- konec 14. století a přelom 15. Století
- sílí kritika církve a snahy o její nápravu (reformace církve)
- roste zájem o bibli (vzor pro mezilidské vztahy) - úplný překlad do češtiny
- začaly se projevovat třídní rozpory (chudí x bohatí), snahy o nápravu společnosti
- vznikala nábožensko-vzdělávací literatura - kázání, traktáty
- vrcholí procesy počešťování literatury

Traktát

- učené pojednání, úvaha
- z počátku náboženské, později estetické, nebo filozofické otázky
- patrný osobní vztah autora, bojovně naladěný
- vymizeli typičtí středověcí hrdinové, duchovní a rytířská epika, středověké drama a světská lyrika
- v popředí je satirické básnictví, duchovní písně (i modlitby), traktát a kronika

Husovi předchůdci

- většinou kazatelé, usilující o nápravu společnosti na podkladě náboženství.
Matěj z Janova - myslitel, působil na vysoké škole, psal latinsky - neměl ohlas mezi lidmi.
"Pravidla Starého a Nového zákona" - spis
Konrád Waldhauser - kazatel, kázal latinsky nebo německy. Nabádal bohaté vrstvy k nápravě společenských poměrů. Společně s Matějem propagoval chudou církev. Kázal na univerzitě, pozván Karlem IV. Svým kázáním vzbudil nelibost některých mnišských řádů.
Jan Milíč z Kroměříže - český kazatel, kázal především k chudině, jeho žáci vytvořili středisko českého kazatelství v kapli Betlémské, byl několikrát vězněn.
Tomáš Štítný ze Štítného (1333 - 1401)
- nejvýznamnější předchůdce Husa. Studoval v Praze na univerzitě, nedosáhl hodnosti - odjel zpět do jižních Čech, kde se narodil, oženil se a hospodařil tam. Do Prahy jezdil poslouchat Milíče. Původně začal psát pro své děti, později pro všechny lidi na venkově s kterými přicházel do styku jeho dílo plnilo úlohu kostela i školy, promlouvalo ke všem obyvatelům venkova, bylo srozumitelné, názorné a působivé. Byl ovlivněn J. Milíčem a K. Waldhauserem. Zakladatel traktátu, byl považován za klasika naučné literatury.
Dílo:
1. "Knížky šestery o obecných věcech křesťanských" - první sborník traktátů. Promyšlený celek, poučné dílo o věcech důležitých ke křesťansky dokonalému životu. Snaha o nápravu šlechty. Poprvé píše o náboženských otázkách česky, omlouvá se za to a říká: "aby byl bůh milován musí být poznán".
2. "Knihy naučení křesťanského"
3. "Řeči besední" - psáno formou rozmluvy mezi otcem a dětmi, vyložil celou křesťanskou věrouku.
4. "Řeči sváteční a nedělní" - psal o základech věrouky, filozofická literatura - české termíny. Pomocí příkladů vykládá pasáže z evangelia.
5. "Knížky o Šašiech" - vztahy mezi společenskými vrstvami přirovnává k šachové hře, alegorie.
6. "Sedlák pěšec" - estetické otázky
Mistr Jan Hus (1371 - 1415)
- narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval Karlovu univerzitu - obor teologie, byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor, děkan a rektor KU. Měl vliv na krále Václava IV., takže král vydal v roce 1409 tzv. Dekret Kutnohorský (počeštění KU). 3 hlasy české proti 1 německému. Kázal v kapli Betlémské. Měl velké zásluhy o český jazyk. Byl vyhlášen interdikt (kladba) - zákaz náboženských procesů dokud Hus zůstane v Praze. Byl prohlášen za kacíře a pozván do Kostnice na koncil (církevní sněm, měl zde obhajovat své učení). Zikmund mu dal tzv. "Glejt", který zabezpečoval bezpečný návrat. Byl předán světské moci a 6. 7. 1415byl upálen jako kacíř.
Dílo:
1. "De ecclesia" (O církvi) - hlavou církve není papež, ale Kristus, papež je člověk a tudíž je omylný. Zdrojem všech neřestí v církvi je její bohatství, církev by se měla vrátit k prvokřesťanské chudobě. Pokud se příkazy pána neshodují s učením kristovým není nutné je uposlechnout.
2. "Knížky o svatokupectví" - kritizuje prodávání propustků a církevních úřadů, kritizuje bohatství církve a nemravný život církevních představitelů. Vyčítá přepychový život kněží. Vybírají peníze za své služby, kostely přes dostatek peněz stejně neopravují.
3. "Postila" - výklad evangelia formou kázání nebo traktátu. Psána česky. Výklad je určený prostým lidem prokládaný citáty a oživovaný otázkami a příslovími.
4. "Výklad Viery, Desatero o Páteře" - výklad 3 modliteb, úvahy o mravném životě a kritika společnosti, psaná česky.
5. "Dcerka" - učí dívky a ženy správnému a mravnému životu.
6. "O pravopise českém" - odstranil spřežkový pravopis a nahradil ho diakritickými znaménky. Německá slova nahrazoval slovy českými. Odstranil některé minulé časy a dvojné číslo tzv. duál.
7. "Listy (dopisy) z Kostnice" - 1. Dopis - Přátelům v Čechách - prosí o ochranu kaple Betlémské, vyzývá k lásce, aby nenechali dobrým lidem ubližovat, aby každý mohl svobodně říkat pravdu. 2. Dopis - Univerzitě pražské - sděluje že žádné ze svého učení neodvolal. Hus v kapli Betlémské obnovil sborný zpěv.

Literární památky doby husitské

1. "Jistebnický kancionál" - zpěvník, jsou tam všechny písně (ty nejstarší a písně které se zpívaly v kapli Betlémské).
Např.:
a) "Kdož sú boží bojovníci" - nejen náboženská píseň, ale i píseň vojenská a bojová, která má dodat odvahu, statečnost, sjednotit k boji a povznést sebevědomí.
b) "Povstaň, povstaň veliké město pražské" - píseň která vyzývá k boji proti Zikmundovi.
2. "Žižkův vojenský řád" - obsahuje zásady boje, kázeňský řád a morální požadavky.
3. "Budyšínský rukopis" - má 3 části, 3 delší básně
a) "Hádání Prahy s Kutnou Horou" - spor mezi husity a katolíky
b) "Žaloba koruny české" - zaměření proti Zikmundovi
c) "Porok" - (výtka) koruny české - zaměření proti Zikmundovi
Vavřinec z Březové- napsal Husitskou kroniku, je psána latinsky. Báseň "Píseň o vítězství u Domažlic".
"Husitská kronika" - latinská kronika popisuje léta 1414 - 1422 z pohledu umírněného pražského husity.

Literatura doby husitských válek

- po Husově smrti dochází k sjednocení národa. Době se přizpůsobují i literární žánry. Mizí legendy, rytířské eposy i dramata, naopak se rozvíjí satiry, historické zpěvy, kroniky (se zaměřením na současné události), traktáty, polemiky, postily a v neposlední řadě i duchovní písně. Duchovní písně se často zaobíraly aktuálními událostmi. Z období husitského hnutí také pochází několik překladů Bible, či některých jejích částí. První takovýto překlad pochází z počátku 15. století.

Doba po bitvě u Lipan

Petr Chelčický (1390 - 1460)
- pocházel z Chelčice u Vodňan. Byl to zeman, kritik nedostatků v církvi. Ovlivněn díly Štítného i okruhu Betlémské kaple, ale nepřijímá je bez kritiky. Jeho tvorba je známá až od roku 1420.
Dílo:
1. "Sieť viery pravé" - je to alegorické dílo, síť představuje křesťanské učení, má napravovat hříšníky. Největšími hříšníky jsou 2 velké ryby (císař a papež). I ti níže postavení jsou hříšníky - duchovní šlechta, měšťané (roty šibalské).
2. "O trojím lidu" - odsuzuje rozdělení společnosti na stavy (kněžský, vojenský a robotný) lidé jsou si před tváří boží rovni.
3. "O boji duchovním" - traktát, zavrhl husitské války. Opíral se o bibli - křesťan nesmí zabíjet. Jediný možný boj - duchovní x ďábelskému pokušení (hříchu), aktuální po porážce revolučního hnutí.
4. "Postila" - obsahuje psané úvahy ve formě kázání, velmi ostře napadá církev za svatokupectví.
Za vlády Jiřího z Poděbrad (1458 - 1471) došlo díky jeho politice k rozvoji cestopisů"Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa" - autorem je Václav Šašek z Bířkova. Originál se nedochoval. Tento cestopis se stal podkladem pro knížku Aloise Jiráska "Z Čech až na konec světa".
Podle jeho zásad vznikla Jednota Bratrská v Kunvaldu u Žamberka v roce 1457. Později se členové jednoty rozdělili na konzervativní část na pokrok. Vzdělanou část. ti zdůrazňovali vzdělání - školy, tiskárny. JB se stala centrem české vzdělanosti až do roku 1620.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.