Národní jazyk a jeho vrstvy, dialektologie

23. ledna 2008 v 6:28 |  Maturitní otázky - Mluvnice/gramatika

Národní jazyk a jeho vrstvy, dialektologie

- čeština: prošla tisíciletým vývojem v souvislosti s vývojem národa
- jeden ze základních znaků národa (vedle společného území, hosp., pol. a kultur. podmínek)
- historický jev - vyvíjí se s vývojem společnosti a lidské činnosti (odráží vývoj společnosti)
- výraz národní jednoty - společný pro všechny příslušníky národa, srozumitelný všem
V r s t v y č e š t i n y :
1. spisovná čeština - oficiálně přijatý a kodifikovaný útvar národního jazyka
- jednotný na celém území
- jazyk státních a úředních dokumentů, literatury, jednací jazyk na veřejnosti - v tisku, v televizi, ve škole, atd.
- vznikla na základě středočeského nářečí
- hovorová čeština = mluvená podoba spisovné češtiny, v běžném osobním styků; neužívá tvarů knižních, volnější větná stavba, emocionální prvky
2. nespisovné útvary
a/ nářečí (dialekty) - místně i zeměpisně odlišené (odraz feudální porobenosti)
- rozdíly ve slovní zásobě, hláskosloví, tvarosloví
- v současné době se nářeční rozdíly stírají pod vlivem školy, hromadných sdělovacích prostředků, rozmachu dopravy a snadného pohybu obyvatel
- pozůstatky: v Čechách - nářečí chodské, podkrkonošské
na Moravě - zřetelnější rozdíly
- oblast: a/ hanácká (Stř. Morava)
b/ moravskoslovenská (JV Morava)
c/ lašská (SV Morava a Slezsko)
b/ nadnářeční útvary (interdialekty) - větší oblasti společných nářečních znaků
- např. interdialekt hanácký, lašský
- obecná čeština - nejrozšířenější, vyvíjí tlak na spisovný jazyk, např. vokno, mlíko, bejt, ...
c/ sociální diferenciace češtiny - rozdíly ve slovníku s frazeologii
- profesní mluva
- slang (mluva zájmových skupin)
- argot (mluva společensky deklasovaných vrstev)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.