Pojem sloh, jeho podstata, slohotvorní činitelé,

23. ledna 2008 v 6:29 |  Maturitní otázky - Mluvnice/gramatika
Pojem sloh, jeho podstata, slohotvorní činitelé,
slohové postupy a útvary
stylistika = nauka o slohu
- o podstatě slohu, druzích slohu, slohové výstavbě jazykových projevů, slohovém rozvrstvení jazykových prostředků
sloh - způsob výstavby jazykového projevu, způsob zpracování obsahu, výběru jazykových prostředků, jejich uspořádání a využití v jazykových projevech
- jednotící princip jazykového projevu (podle stylu se dá určit autor)
slohotvorný proces
1. aktéři jazykového projevu (autor - adresát)
2. fáze činnosti autora: promyšlený postup vzniku projevu
a/ přípravná fáze (invence) - výběr tématu, cíle sdělení, sbírání materiálu, rozvržení obsahu
b/ uspořádání materiálu (kompozice) - převádění tématu do textové podoby, osnova, třídění materiálu
c/ jazykové vyjádření (stylizace) - výběr jazykových prostředků, koncept
d/ úprava (korektura) - opravy a čistopis
e/ pronesení nebo sepsání textu (realizace)
3. fáze činnosti adresáta
a/ vnímání textu (četba, poslech)
b/ jazykové porozumění
c/ interpretace
d/ stanovisko / přímá reakce
slohotvorní (stylotvorní) činitelé
= souhrn komunikativních podmínek v jedinečné komunikační situaci
- projev vzniká za určitých podmínek (ovlivňují výstavbu projevu)
- autor pomocí jazykových i nejazykových prostředků informuje o něčem adresáta s určitým záměrem
1. subjektivní slohotvorní činitelé
- podmíněni osobností autora: - pohlavím (rozdíl v emotivnosti, dialozích)
- věkem (slovní zásoba, spisovnost)
- všeobecným vzděláním
- odborným vzděláním / zaměstnáním
- talentem (výrazová schopnost)
- zájmy
- povahou
- stanoviskem k problému (vážné / humorné)
- každý člověk má svůj individuální styl (nejzřetelnější v uměl. tvorbě)
2. objektivní slohotvorní činitelé
- obecná platnost; autor k nim musí přihlížet, je jimi vázán
- zaměření, cíl, funkce projevu
- situace, časový prostor (příprava)
- kontakt mezi autorem a posluchačem(přítom)
- způsob dorozumívání (dialog, monolog)
- prostředí (styl oficiální X familiární)
- zřetel k adresátovi (komu je projev určen)
- činitel jazykový (forma mluvená X písemná)

Slohové postupy a útvary

- s.p.: způsob podání, zpracování tématu: pojetí tématu, řazení, rozvádění tematických složek, výběr a uspořádání jazykových prostředků tomu odpovídajících
- pro zpracování téhož tématu lze zvolit různé postupy
- s.ú.: určitý konkrétní, vyhraněný typ jazykového projevu, je uspořádán podle jazykových pravidel a má své charakteristické rysy
- s.ú. se liší podle: - postupů, na kterých jsou založeny
- podle funkčního stylu, v kterém jsou zapracovány
- podle formy zpracování (písemná, ústní)
- podle počtu mluvčích (monolog, dialog)
Druhy slohových postupů:
1. informační - nejjednodušší, podává fakta (co se stalo / stane, kdy, ...), sdělení ve věcných (místních a časových souvislostech)
2. vyprávěcí - podává události jako jedinečné, úsilí o zajímavost, napětí, názornost, pestrost, práce s dějovými prvky (chronologické nebo retrospektivní řazení + užití rámce)
3. popisný - vystižení vnějších znaků, příznačných rysů objektu nebo děje (pracovního postupu), volba pořadí popisu částí (od nejdůležitějšího / nejznámějšího nebo zleva doprava, atd.), zřetel k částem i celku = souvislostem
4. charakterizační - vystižení vnitřních povahových rysů, přímo nebo nepřímo (doklad jednání, prvky vyprávění, umělecké)
5. výkladový - vysvětlení podstaty jevu (nejen vnější znaky, ale i vnitřní vztahy, souvislosti, příčinné jevy, ...)
6. úvahový - vyjádření názorů autora, zamyšlení, hodnocení, srovnávání, vyvozování logických závěrů, city a postoje; využití výkladových postupů v odborných tématech a postupů vyprávěcích v uměleckých dílech
- časté prolínání, kombinování slohových postupů, např. v odborných tématech - popisný, výkladový a vyprávěcí postup (plynulý přechod)
slohové postupy funkční styly
slohové útvary
informační:
a/ prostě sdělovací
b/ prakticky odborný nebo administrativní
c/ publicistický
oznámení, zpráva, dopis, telegram, běžný hovor
úřední oznámení, obchodní dopis, formulář, dotazník
zprávy, inzerát, reklama, rozhlasové a televizní zprávy
vyprávěcí:
a/ prostě sdělovací
b/ publicistický
c/ umělecký
vyprávění příhody, vzpomínky (ústní, memoáry)
novinové, rozhlasové a televizní reportáže, črty
v próze vyprávění se zápletkou (novela, povídka, román), originalita, působivost
popisný:
a/ prostě sdělovací nebo administrativní
b/ prakticky odborný vědecký nebo naučný
c/ publicistický
d/ umělecký
seznam, dotazník, životopis
odborný popis, návod, popisné části ve výkladu
popis v reklamních prospektech, cestopis
popis postav, prostředí (součást vyprávění)
charakterizační:
a/ prostě sdělovací nebo administrativní
b/ umělecký
charakteristika, posudek
charakteristika postav, prostředí (vyprávění)
výkladový:
a/ prakticky odborný
b/ vědecký
c/publicistický (řečnický)
směrnice, předpisy, zákony a výklady k nim, referát
výklad, pojednání (odborné publikace, učebnice), přednáška, odborný referát
proslov, projev
úvahový:
a/prakticky odborný
b/vědecký
c/ publicistický
d/ umělecký
diskuse, úvaha
úvaha v odborných publikacích, učebnicích, kritická stať, recenze, odborná diskuse
úvodník, komentář, úvaha, beseda (TV nebo rozhlas)
úvaha (postoje a city autora) v próze a poezii
smíšené útvary:
a/ odborný a umělecký
b/ publicistický a umělecký
esej
fejeton, umělecká reportáž
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lol lol | 17. května 2016 v 12:41 | Reagovat

lol

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.