Skeptici,Eklektici,Novoplatonikové

18. ledna 2008 v 19:49 |  Maturitní otázky - Filozofie
Skepticismus
-filosofický směr vycházející z gnozeologické problematiky a vyzdvihuje jako hlavní princip pochybnost
-skepse - pochybnost o tom, co se člověku předkládá jako samozřejmé a závazné
-pravá blaženost - klidná a vyrovnaná mysl
-pochybnost o poznatelnosti světa, o pravdě, o možnosti uskutečnit stoický mravní ideál v praktickém životě
-formulovali relativismus
- má svůj počátek v antice, ale provází nás celými dějinami
- existuje několik škol:
Pyrhónská skepse
- zakladatel Pyrhón z Elidy
- založil tu školu kolem roku 300 př.n.l.
O pyrhónovi
- jsou to informace typu "jedna paní povídala" (není to vůbec jisté)
- tvrdí se o něm že byl ke všemu naprosto lhostejný
- například se prý ani nevyhýbal vozům na ulici
- účastnil se jednoho válečného tažení Alexandra Velikého → setkal se s indickými askety
Náčrt pyrhonský
- jediné dochované dílo
- napsal ho Sextus Empiricus
- je to shrnutí pyrhónské filozofie
Filozofie samotná
- každý člověk by si měl položit 3 otázky
- 1. jaké věci ve skutečnosti jsou
- 2. jaký postoj k nim zaujímáme
- 3. co z tohoto postoje vyplývá
- skeptik na tyto otázky odpoví:
- nelze zjistit, jaké věci ve skutečnosti jsou (nemůžeme rozhodnout co je pravdivé a co je nepravdivé)
- ke každému tvrzení můžu uvést opačné tvrzení a nemám žádné stanovisko, podle kterého bych mohl rozhodnout co je a co není pravdivé
- když nemůžeme říct o věci jestli je to pravda nebo nepravda, nemáme o nich nic tvrdit → mám zaujmout stanovisko lhostejnosti
- hlásají epoché = zdržení se úsudku
- z toho nám vypline vnitřní klid = ataraxia
- své doměnky podporujý tropy
- tropus - příklad jak ukázat věci jako protichůdné
Příklady
- příklad: táž věc se různým tvorům jeví rozdílně - člověk vidí barevně, pes černobíle
- táž věc se jeví rozdílně i různým lidem (barvoslepí nevidí stejně jako většina)
- táž věc se může jevit rozdílně i jednomu jednotlivci! (budu mít jiné názory a hodnoty, když budu zdravý nebo nemocný)
- rozdílnost i mezi národy - různé národy mají různé zákony, různé mýty, různé mravy
- všechny tyto názory jsou ale v rozporu s jejich epoché - zdržení se úsudku!
- skeptikové odpovídají, že oni nic netvrdí, protože to nemusí být pravda - nevznášejí nárok na pravdivost (nestojí si za tím, jen nám to předkládají na zamyšlení)
Akademická skepse
- Akademie = Platónova škola
- 268 př.n.l. - Arkesilaos → zavedl výuku skepticismu
- soustředil se především na etiku, ale svoje učení začal kritikou stoicismu
- celé učení leželo na kritice stoické filozofie
- nelíbila se jim kataleptická představa (= uchopující) - je to převdivá představa (je schopna uchopit pravdu)
- skeptikové tvrdí, že nemůžeme říct, že nějaká představa je pravdivá - nedá se to nijak dokázat (stoikové tvrdí, že to tak prostě je a basta)
podstata × jev
- poznání o skutečnosti můžeme mít pouze pravděpodobné
- pravděpodobnost leží na tom, že se s ostatními shodneme že tamto je židle (pravděpodobně to tak bude)
- vše tedy můžeme brát jen pravděpodobně a ne pravdivě
- souvisí to s tím, že poznáváme jenom jevy (svět se každému nějak jeví, ale každému se může jevit jinak)
- jsme tedy schopni dobrat se k jednotlivým jevům, ale nemůžeme se dobrat k podstatě, protože ta je ještě nad jevem a my ani neumíme určit komu se jev zdá pravdivě
- abychom poznali podstatu museli bychom vyskočit z vlastního těla, protože už jen přítomnost ve vlastním těle nám zkresluje pohled
- vnímáme tedy jak se nám věci jeví, ale nedostaneme se nikdy k jejich podstatě
Novoplatónismus
- po Arkesilaosově Skepticismu se na přelomu letopočtu do akademie zpět vrací dogmatismus (= rozpracovávání Platónových myšlenek)
Eudóros
- komentoval dialog Tímaios (Platónův dialog pojednávající o stvoření světa - Platón ale zdůrazňuje že jde jen o Mýtus)
- parafrázuje Platónovy názory o stvoření a uvádí to jako fakt (svět byl stvořen demiurgem podle pravzorů = idejí a je obdařen světovou duší ze které vznikají jednotlivé duše)
- tento Eudórův komentář ovlivnil nejenom novoplatónismus, ale i celou středověkou filozofii - Eudóros se tváří, že Platón tvrdí o stvoření světa výše řečené → celý středověk jsme měli zkreslenou představu o Platónovi
Filón
- někdy bývá označován také za eklektika (vyběrač a spojovač nauk)
- spojuje židovskou nauku s filozofií
- tvrdí, že bůh stvoří látku a uspořádává jí tak, že jí dá svého syna (logos) → logos uspořádá látku podle pravzorů (= idejí)
- o idejích říká, že jsou to boží myšlenky → počátkem novoplatónismu se dostáváme do filozofie náboženství
Plotínos
(205-269 n.l.)
- zakladatel novoplatónismus (někdy za zakladatele bývá považován Ammonios Sakkas = Plotínův učitel)
- je nejvýznamější představitel novoplatónismu
- dochoval se nám jeho životopis
- k filozofii se dostal v 28 letech
- 10 let studoval filozofii
- až takřka ve 40-ti letech začal přednášet a psát vlastní spisy
- byl mravně velmi na výši (lidé mu naprosto důvěřovali)
- byl obdivovatelem Platóna a chtěl založit Platónopolis (podle platónovy Ústavy)
- napsal 54 spisů - ty jeho žák Porfyrios po 9 do různých okruhů
- Porfyrios je také komentátorem Plotínova díla (měl pocit, že Plotínovo nesrozumitelné dílo je třeba vysvětlit)
Plotínova filozofie
- vychází nejvíce z Platóna a také trošku z Aristotela
- jedná se o filozofii náboženství
- základem všeho je Jedno
- o tom Jednom můžeme vypovídat vesměs jen negativně (můžeme říkat jen co není
- Jedno stojí mimo všechny protiklady, mimo jakoukoliv uchopitelnost
- není to ani jsoucno, ani nejsoucno, není ani v klidu, ani v pohybu, ani v prostoru, ani v čase
- je nedělitelné - je jenom jedno (je "samozavršené")
- je příčinou všeho
- Jedno tvoří svět stupňovitě
- proces tvoření je emanace (svět vlastně nevzniká, ale vlastně sám emanuje = vyvěrá, vytryskává)
- jednotliviny z látky jsou spojeny se ZLEM (náš svět je ZLO)
teodiceia (o spravedlnosti boha) - ospravedlnění boha který je DOBRÝ a boha jako stvořitele světa ve kterém je ZLO
- v průběhu emanace jedno v každé sféře ztrácí něco ze sebe
- nejvyšším cílem člověka je setkat se s Jedním (pomocí naší duše)
- je ovlivněn východními náboženstvími - s jedním se můžeme setkat ponořením se do sebe sama, pomocí extáze, pomocí mystiky
- sám tvrdí, že se s tím Jedním několikrát setkal skrze svoji duši (duše je to božské co je v nás)
- hříchy pácháme protože máme tělo co je z látky a ta je spojena se zlem
Porfyrios
- psal komentáře k Plotínovi (viz výše)
- napsal komentář k Aristotelově Kategoriím (spis Logika - Kategorie = 10 nejvyšších pojmů)
- v komentáři se zabývá, jestli obecné existuje reálně (jako Platónovy ideje)
- nebo jestli obecné je jenom jako pojem (Aristotelovy myšlenky)
- tímto komentářem položil základ středověkému sporu realismus × nominalismus
- tedy protiklady: člověk neexistuje, jediné co existuje jsou nějaké ideje člověka × člověk je reálný a obecniny jsou nereálné (tvrdil Aristotelés)
Eklekticismus
- eklekticismus provází celou historii filozofie - jde o vybýrání cizích myšlenek a jejich třídění do systémů
- mnohdy je ale zvlášť eklekticismus uváděn u Helénismu - proto ho zde máme
Boethius
- spojuje novoplatónismus a stoicismus a je ovlivněn také aristotelem
- chtěl přeložit celé platónovo a aristotelovo dílo do latiny (nečekaně se mu to nepovedlo - přeložil jen část)
- slavý spis Útěcha z filozofie - dílo co napsal ve vězení před svojí smrtí
- nakonec je popraven křesťanským králem pro své názory
- vede dialog s paní Filozofií a paní Moudrostí a těší se, že po smrti dojde blaženosti
Cicero
- mimojiné významný řečník a spisovatel
- vstřebává myšlenky z různých škola (skepticismus, stoicismus)
- nejdůležitější je pro něj Skeptická filozofie
- popularizuje skeptické myšlenky pro lid (mravní ponaučení, rady atd.) - dílo O povinnostech
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.