13b Olomoucký kraj

17. února 2008 v 8:07 |  Maturitní otázky - Zeměpis
13b Olomoucký kraj


Olomoucký kraj je tvořen okresy Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk a Jeseník. Svou rozlohou 5139 km2 zaujímá 6,52 % území České republiky a je 8. nejrozlehlejším krajem republiky. Přírodní reliéf olomouckého kraje je velice různorodý. Na severu můžeme nalézt především vrchoviny, pahorkatiny a horský masív Jeseníků s nejvyšší horou Moravy a Slezska - Praděd (1492 m.n.m.). V jižní části kraje převládají především nížiny - Hornomoravský úval a Moravská brána. Nejnižším bodem je hladina Moravy u Kojetína (190m.n.m.). Krajem prochází také hlavní evropské rozvodí.
Různorodost přírodního reliéfu způsobuje nerovnoměrnost osídlení a hospodářský rozvoj kraje. Zatímco hustota zalidnění v okrese Olomouc dosahuje hodnot až 156 osob na km2, v okrese Jeseník je to jen 60 osob na km2. Střední stav počtu obyvatel je 643 388 což je 6.2 % obyvatel ČR. Kraj se vyznačuje nižším průměrným věkem a také věková struktura je proti průměru ČR příznivější - počet osob v předproduktivním věku je vyšší než počet osob v poproduktivním věku.
Na území kraje se nachází celkem 329 obcí (6,3 % všech obcí ČR). 24 z nich má statut města. Největším je Olomouc s 103 840 obyvateli, dále Prostějov ( 49538 obyvatel) a Přerov (48946 obyvatel).
Hospodářství
Hospodářský vývoj byl ovlivněn především přírodními podmínkami. Již od středověku je oblast Hané známa jako bohatá zemědělská oblast. Industrializace rozvíjející se od druhé poloviny 19. století se zaměřovala především na zpracování zemědělských produktů, dřevozpracující průmysl a rudný průmysl. Vlna socialistické industrializace však posílila průmysl především v jihovýchodní oblasti kraje mezi městy Olomouc, Přerov a Hranice. Zde posílilo především strojírenství , energetický, chemický průmysl a elektrotechnika, na severozápadě kraje pak zpracování rud a barevná metalurgie.
. Olomoucký kraj má vyšší podíl pracujících v zemědělství a průmyslu než je průměrný podíl v ČR, což je zřejmě hlavní příčinou vysoké míry nezaměstnanosti - 11,5 %. V terciérní sféře je nadprůměrný podíl pracovníků jen ve školství, zdravotnictví a dopravě.

Průmysl
Průmyslová výroba zaujímá dominantní postavení v ekonomické struktuře. Tradiční jsou obory potravinářského průmyslu zpracovávající místní suroviny ( cukrovary, sladovny,..). Nejsilnějším odvětvím je však i zde strojírenství.
Potravinářský průmysl: Olomouc - Olma ( mléčné výrobky), Seliko (alkoholické nápoje),
Nealko ( nealkoholické nápoje), Milo ( tukové závody)
Přerov - pivovary Zubr a Regent,Hanušovice-Holba, Litovel-Královské pivo Litovel
Brodek u Přerova - cukrovar , Loštice- tvarůžky
Strojírenství: Olomouc, Lutín, Hranice - Sigma ( čerpadla)
Přerov - Meopta ( optické přístroje)
Hlubočky u Olomouce - Mora ( sporáky)
Prostějov - Agrostroj ( zemědělské stroje)
Uničov - ( bagry, rýpadla, stavební stroje)
ale!!Sobotín u Šumperka - Velamos ( kola) a Šternberk - ( výroba hodin)-výroba v útlumu nebo zastavena
Textilní: Přerov - Kazeto ( kufry),
Prostějov - výroba konfekčního textilu navazující na prvorepublikovou tradici
Dřevozpracující: Šumperk, Jeseník - výroba nábytku
Bystřice p. Hostýnem - TON ( továrna ohýbaného nábytku - židle)
Chemický: Olomouc - Farmakon ( léčiva)
Přerov - Precheza ( výroba kyseliny sírové)
Velké losiny - ( ruční výroba papíru)
Barevná metalurgie: Břidličná - Kovohutě Břidličná
Průmysl stavebních hmot: Hranice na Moravě - vápenka
Žulová - těžba žuly
Olomoucký kraj je svou polohou významným silničním (dálnice Olomouc - Brno, Hranice - Olomouc) ale i železničním uzlem.

Zemědělství
I zde se projevují značné rozdíly mezi severní hornatou částí a jižní převážně nížinatou. Zemědělská půda zaujímá celkem 2 777 km2 z rozlohy kraje. Z toho je přibližně ze 77 % půda orná.
Severní část:
Pro severní část je typický horský typ zemědělství. Je to chladná oblast s průměrnými srážkami okolo 1000 - 1400mm a průměrnými teplotami 2 - 6°C. Málo úrodné půdy většinou štěrkovité až kamenité horské podzoly, hnědé a horské lesní půdy, místy rašeliništní půdy. Pěstují se zde především málo náročné plodiny jako je např. oves, brambory, pícniny, len.
Jižní část:
Jižní část patří k nejúrodnějším oblastem ČR a řadí se k řepařskému typu zemědělství. Je to mírně teplá až teplá oblast s průměrnými srážkami kolem 600mm a teplotami 8 - 9°C. Jsou zde jílovité či jílovitohlinité hnědozemně a černozemně a při tocích řek také nivní půdy.
Pěstuje se zde pšenice, ječmen, cukrová řepa, řepka, brambory, pícniny, ovoce a zeleniny. Mimo chovu prasat, který se vyznačuje nejvyšší intenzitou chovu prasat u nás, je rozšířen i chov drůbeže.

Cestovní ruch

Přestože je na území Olomouckého kraje mnoho historických památek a velké přírodní bohatství, návštěvnost kraje je velmi malá ( jen 4,8 % úhrnu ČR), zvláště kvůli špatné organizaci nabídky.
Největší význam pro turistiku má Chráněná krajinná oblast Jeseníky ( založena r. 1969 na ploše 740 km2). Masív Jeseníků pokrývají husté lesy, na hřebenech můžeme najít početné skalní výchozy modelované mrazem do tvaru izolovaných skal - např. Vozka, Petrovy kameny. V lyžařské sezóně jsou nejvyhledávanějšími středisky Červenohorské a Ramzovské sedlo. V rámci CHKO Jeseníky existují i 2 menší přírodní rezervace:
Rejvíz - vrchovištní rašeliniště s 2 jezírky a naučnou stezkou a Praděd - 1492m.n.m. je nejvyšší horou nejen Jeseníků, ale také Moravy a Slezska. Podle pověsti je sídlem dobrého horského ducha, mocného vládce jesenických hor, který se nejčastěji objevuje jako stařec s dlouhým rozevlátým vousem. Dobrým lidem neublíží, jen lakotu a sobectví trestá. S názvem Praděd se můžeme setkat až od 70. let 19. století, kdy vznikl překladem slov Altvater nebo Vaterberg. Původní názvy používané od 14. století jsou - Sněžná hora či Sněžník, Klínovcová hora nebo Wiesenberská Sněžka.
Více na západě leží masív Králického Sněžníku. Na jižním svahu nejvyšší hory - Králického Sněžníku ( 1423) - stála v letech 1912 až 1971 turistická chata - Masarykova chata. Častými hosty zde byli členové německé umělecké skupiny Pražská secese. Jejím znakem byl slon a proto r. 1932 u příležitosti 10. výročí trvání Pražské secese vztyčili její příslušníci poblíž chaty kamennou sošku slůněte. Pod vrcholem Králického Sněžníku pak pramení řeka Morava.

Druhou chráněnou krajinou oblastí je CHKO Litovelské Pomoraví, která byla zřízena v r. 1990 na ploše 9600 ha.Tato CHKO zahrnuje téměř 100 km dlouhý periodicky zaplavovaný úsek s lužními lesy, meandry, mrtvými říčními rameny a s mokřady kolem řeky Moravy.
Zajímavé jsou také krápníkové Javoříčské a vápencové Mladečské jeskyně. Za návštěvu jistě stojí i Arboretum Bílá Lhota, v jehož bohaté sbírce dřevin nalezneme na 300 druhů stromů a keřů. V sousedství Arboreta leží klasicistní zámeček z 19. století.
Další dominantní turistickou atraktivitou je lázeňství, založené především na klimatu a vodoléčbě. Mezi nejznámější lázně patří - Teplice nad Bečvou, Lipová - lázně, Jeseník, Velké Losiny, Bludov, lázně Skalka.
Důležitá je také poznávací turistika po památkách a historických objektech kraje. Nejvýznamnější je bezesporu historické jádro Olomouce. Bohatá historie zanechala tak rozsáhlý soubor památek, že Olomouc je dnes po Praze druhou největší městskou památkovou rezervací v ČR. O svém zaslouženém označení "perla na zelené podušce" přesvědčí metropole Hané návštěvníky svými architektonickými skvosty: katedrála sv. Václava, chrám sv. Mořice ( varhany Michaela Englera z roku 1745), chrám Panny Marie Sněžné, kostel sv. Michala, kaple Jana Sarkandra, Hradisko (premonstrátský klášter), Přemyslovský palác ( románský palác biskupa Zdíka), Arcibiskupský palác, radnice s orlojem, tereziánské opevnění, soubor šesti barokních kašen , sloup Nejsvětější Trojice byl zařazen do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Historické jádro obklopují krásné parky, umístěné podél řeky Moravy a bývalých středověkých hradeb. V Olomouci sídlí Univerzita Palackého, arcibiskupství a mnoho dalších institucí, např. Vlastivědné muzeum a Muzeum Umění. Známé jsou výstavy Flory, mezinárodní varhanní festival či Olomoucké hudební jaro. Významnou dominantou olomouckého okolí je barokní chrám Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Blízko Olomouce je Hanácké skanzen v Příkazech, který je vzácným dokladem lidového stavitelství na Hané.
I v ostatních městech Olomouckého kraje najdeme nádherné historické památky, ať již to jsou zámky:
Náměšť na Hané, kde je v raně neoklasicistním zámku umístěna atraktivní sbírka arcibiskupských kočárů.
Bouzov, kde můžeme mimo jiné obdivovat dobovou hradní kuchyni se stylovým zařízením a technickými kuriozitami. Renesančně přestavěné zámky v Přerově, Jeseníku, Zábřehu a Šternberku s muzeem hodin, jediného tohoto druhu v ČR Renesanční zámky v Prostějově a Velkých Losinách, které jsou známy svými čarodějnickými procesy.
Nebo zříceniny hradů Helfštýn a Plumlov či muzea, kostely a historické domy a náměstí, na které narazíme téměř v každém městě, městečku či vesnice Olomouckého kraje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milan Milan | 29. srpna 2013 v 20:31 | Reagovat

Moc hezky napsané :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.