17a Obslužná sféra a její funkce

17. února 2008 v 8:09 |  Maturitní otázky - Zeměpis
17a Obslužná sféra a její funkce
Obslužná sféra (terciér) tvoří nevýrobní složku hospodářství.
Zahrnuje širokou škálu činností spojených s dopravou osob, s obchodem, financemi, veřejnou správou, zdravotnictvím, výchovou a vzděláváním, šířením a zpracováním informací, s trávením volného času, s vědou a výzkumem. K službám patří různé profese. Některé z nich vyžadují vysokoškolskou kvalifikaci(lékař, právník), pro jiné postačuje základní vzdělání či vyučení(prodavačka, číšník).

Zastoupení sektoru v národních ekonomikách

Podíl terciérního sektoru a jeho význam v ekonomice stoupá. Vysoký a stále rostoucí podíl sektoru služeb ve vyspělých zemích je podmíněn vysokou produktivitouzemědělství a průmyslu. Dále je podmínkou vysoká životní úroveň většiny obyvatel, která je spojena s poptávkou po službách rozmanitého charakteru. Ve struktuře služeb je patrný vysoký podíl oborů náročnějších na kvalifikovanou práci - bankovnictví, právní a daňové poradenství.
V postkomunistických zemích se v minulosti sektor služeb méně rozvíjel a některé obory se spíše opomíjely. V některých oblastech však terciér nedokáže absorbovat všechny pracovní síly uvolněné z výrobní sféry, což vede ke zvýšené nezaměstnanosti.
Nerovnost služeb v rozvojových zemích je dána nízkou výkonností zemědělství a průmyslu a též nízkou kupní silou tamních obyvatel.
Obecně platí, že podíl sektoru služeb na tvorbě HDP je jedním z ukazatelů ekonomické vyspělosti států a regionů.
Cestovní ruch
Cestovním ruchem rozumíme uspokojování osobních potřeb v oblasti turistiky, rekreace, kultury a rehabilitace, ke kterému dochází mimo místo trvalého pobytu a ve volném čase.
Cestovní ruch se stává jedním z nejrychleji rostoucím odvětví světového hospodářství. Jeho rozvoj ve 2.polovině 20.století byl podmíněn mírovými podmínkami ve velké části světa, v závěru století i odstraněním přehrad bránících cestování mezi Západem a Východem. Umožnil jej růst životní úrovně obyvatel ve vyspělých zemích(vzestup peněžních příjmú) i rozvoj dopravy, zvláště letecké a silniční. Cestování po vlastní zemi i do zahraničí se stalo dostupným pro většinu obyvatel vyspělých zemí i značnou část pokročilejších postkomunistických zemí.
Hlavní oblasti cestovníhé ruchu
Hlavní oblasti turistického ruchu se nacházejí v Evropě a v Severní Americe. K rekreaci v letním období jsou vyhledávány především pláže se subtropickým a tropickým klimatem(pobřeží Středozemního moře, Florida), v zimním období jsou to horské oblasti(Alpy). Cesty za poznáním směřují na místa s historickými památkami, muzei a galeriemi(Řecko, Itálie), do národních parků(Kanada).Značné perspektivy pro rozvoj cestovního ruchu mají i země třetího světa.Tyto země však nemají dostatečně vybudovanou infrastrukturu. Cestovní ruch značně reaguje na politickou stabilitu a bezpečnost turistů(pokles návštěvnosti v době konfliktů na území bývalé Jugoslávie).

Obchod

Tradiční složkou služeb je obchod, vnitřní i zahraniční. Jeho rozvoj je spojen s dělbou práce, s výrobní specializací, rostoucí potřebou. Stupeň zapojení do mezinárodního obchodu závisí na rozvinutosti ekonomiky - je vyšší u vyspělejších zemí, a souvisí i s velikostí státu. Hlavními centry světového obchodu jsou USA, západní Evropa a Japonsko, které zaujímají téměř 60% obratu světového zahraničního obchodu. U zemí třetího světa je podíl niížší a většinou je jednostraně zaměřený. Podle přínosu národního hospodářství se cestovní ruch rozděluje na:
§ aktivní cestovní ruch(návšteva určité země zahraničními turisty)
§ pasivní cestovní ruch(vycestování turistů ze své země), při aktivním cest. ruchu stát získává inkaso od zahraničních návštěvníků.
Aktivní cestovní ruch je příjmovou složkou státní bilance.
Pasivní cestovní ruch je položkou zápornou.
Školství a zdravotnictví
Situace je rozdílná mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi ve sféře školství a zdravotnictví. Pro vyspělé země je charakteristický rozvinutý systém státního i soukromého školství. Povinná školní docházka do 15 - 16 let. Zvyšuje se počet mladých lidí, kteří získávají střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání. V chudých zemích je běžný analfabetismus, síť škol je řídká a nízké procento lidí získává vyšší než elementární vzdělání. Pokročilejší rozvojové státy se snaží problémy ve vzdělanosti odstranit a investují do vzdělání značné prostředky. Pro vyspělé země je charakteristická rozvinutá lékařská péče, zdravotnická zařízení jsou vybavena moderní technikou, uplatňují se nové léčebné postupy. Naopak v rozvojových zemích je nedostatek lékařů, léky a náročnější lékařské služby jsou pro většinu obyvatel finančně nedostupné.

Rozmístění služeb

Pro rozmístění služeb je typické, že jejich nabídka závisí na velikosti sídla. Obecně platí, že čím větší je sídlo, tím má větší a širší nabídku služeb. Některá jsou na poskytování určitých služeb speciálně zaměřena - přímořská letoviska, lázně či horská střediska.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.