9a Hydrosféra

17. února 2008 v 8:03 |  Maturitní otázky - Zeměpis
9a Hydrosféra
Hydrosféra - vodní obal Země, který je tvořen vodou povrchovou, podpovrchovou, vodou obsaženou v atmosféře a vodou v živých organismech.
§ Voda povrchová - soustředěna v oceánech a mořích, ve vodních tocích, v přirozených vodních útvarech - jezera, bažiny, rašeliniště; v umělých vodních nádržích - rybníky a přehradní nádrže; a ve formě ledu a sněhu
§ Voda podpovrchová - obsažena v půdních pórech, průlinách, puklinách a dutinách hornin a ve formě podzemního ledu v permafrostu
§ Voda v atmosféře - vyskytuje se ve skupenstvích - plynné(pára), kapalné(déšť) a pevné(sněhové vločky a kroupy)
§ Voda v živých organismech - tvoří součást rostlinných a živočišných organismů

Vody povrchové

Základní pojmy:
- vodní toky - voda pocházející z atmosférických srážek se částečně vypaří, částečně vsákne a částečně odteče. Odtok může být nesoustředěný, tzv.ron, nebo soustředěný do stružek a koryt vodních toků
- pramen - místo vzniku vodního toku
- řeky - spojení několika menších toků
- říční síť - soustava vodních toků na určitém území
- povodí - území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
- rozvodí - hranice mezi jednotlivými povodími
- rozvodnice - myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími
jezera:
§ vzniklá činností endogenních sil:
vulkanická - vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek - Crater Lake v USA
tektonická - vznikla při tektonických pohybech buď tím, že byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů - Kaspické
§ vzniklá činností sil exogenních:
ledovcová - vznikla modelační činností ledovců
krasová - vznikla zaplavením krasových depresí - závrtů nebo poljí - jezera v Dinárském krasu
pobřežní - vznikla z částí mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů
§ jezera smíšeného původu - vznikla endogenními silami, později byla přemodelována exogenními pochody
§ oblasti jezer
1.) Severní Amerika- Velká kanadská jezera
2.) Jezera Východoafrické příkopové propadliny
3.) Pánev nejhlubšího jezera planety-Bajkalu

umělé vodní nádrže:
rybníky - mělká vodní nádrž vybudována nasypáním zemní hráze
průtočné,pramenité,nebeské
přehradní nádrž - uměle vytvořený prostor k zadržení vody
ochranné,zásobní,vyrovnávací,víceúčelové

Oběh vody na Zemi

Voda se v přírodě vyskytuje ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého. Mezi všemi složkami dochází k neustálému oběhu vody, na tomto procesu se podílí asi 525 tis.km³ vody. Oběh vody je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. Oběh vody ve fyzicko-geografické sféře zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.
Rozlišujeme 2 druhy oběhu vody:
1. Velký oběh vody - při kterém nastává výměna vody mezi oceánem a pevninou
2. Malý oběh vody - probíhá buď nad oceány nebo nad pevninou
Velkou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti; příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytuje hlavně v subtropickém podnebném pásu, pro bezodtokové oblasti je příznačné, že výpar a vsak vody převyšuje atmosférické srážky - příkladem mohou být řeky ve Střední Asii - Tarim a Hilmand nebo v jižní Africe řeka Okavango.

Oceány a moře

Všechny oceány a moře tvoří souvislou vodní plochu - světový oceán. Světový oceán zaujímá 71% povrchu Země a jeho vody představují 97,2% hydrosféry.
Světový oceán je tvořen 4 oceány: Tichým, Atlantským, Indickým a Severním ledovým oceánem.
Světový oceán se dělí na oceány, moře, zálivy, průlivy a průplavy:
§ Oceány - rozprostírají se mezi kontinenty, mají pánve dosahující hloubek 4000-5000 m, uzavřený systém proudění vody
§ Moře - části oceánů vnikající do pevniny nebo oddělené od oceánů řetězem ostrovů
a) okrajové - oddělena od oceánů poloostrovy a ostrovy - Beringovo moře, Severní moře
b) vnitřní - téměř úplně obklopena pevninou a s oceánem jsou spojena jen průlivy - Středozemní moře, Černé moře
§ Zálivy - menší části oceánů nebo moří vnikající do pevniny - Biskajský záliv, Botanický záliv; některé zálivy mají všechny vlastnosti okrajových moří, ale respektuje se historický název - Guinejský záliv, Mexický záliv
§ Průlivy - zúžené části moří nebo oceánů mezi pevninou, nebo mezi souší a ostrovy - Bospor, Dardanely - úzké anebo široké - Davisův, Mosambický
§ Průplavy - umělé spojení 2 moří - Korintský, Suez

Vlastnosti mořské vody

Mořská voda je roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny.
- slanost(salinita)=celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg mořské vody - udává se v promile. Průměrná salinita mořské vody 35promile. Moře jsou však různě slaná v závislosti na poměru mezi srážkami a výparem a na přítoku sladkých vod řekami, vysokou salinitu má Karibské či Rudé moře a moře v subtropech, naopak nižší je v chladnějších mořích
- hustota mořské vody je vyšší než u vody sladké, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, v tropech je hustota nejmenší a v polárních mořích nejvyšší
- barva mořské vody je závislá na obsahu minerálních a organických látek - žlutohnědá barva(Žluté moře) - velké množství anorg.látek, zelená barva(Severní, Baltské) - bohatá na plankton, modrá barva - chudá na plankton
- teplota mořské vody - rozdíly v teplotě na hladině oceánů odpovídají intenzitě slunečního záření

Pohyby mořské vody

Mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou toho jsou kosmické vlivy(přitažlivost Měsíce a Slunce), fyzikálně chemické vlivy(související se slunečním zářením, oběhem vzduchu) a pohyby zemské kůry.
Působením větru vzniká vlnění, velikost vln závisí na síle větru. Především na větrné cirkulaci závisí i mořské proudy. Podle teploty povrchové vody se rozdělují na proudy teplé - Golfský, Brazilský a studené - Labradorský, Peruánský. Mořské proudy mají výrazný vliv na podnebí oceánů, moří, ostrovů a pevnin.
Podmořská zemětřesení a výbuchy podmořských sopek způsobují vznik vln tsunami. Vlivem přitažlivých sil Země, Měsíce a Slunce vzniká podmořské dmutí(příliv a odliv).
Schéma rozdělení vod:

voda (71%=100%) -slaná (94%)
-sladká (6%) -podpovrchová (4,3%)
-led (1,7%)
-povrchová a atmosférická (0,03%)
-povrchová (0,029%)
-atmosférická (0,001%)
-řeky 0,00015%)

Světový oceán
-největší hloubky dosahuje v podmořských příkopech (Mariánský p. -11034m)
-nejmenší hloubky dosahuje v šelfech u pobřeží
-světadíly a ostrovy dělí sv. oceán na jednotlivé oceány, moře, zálivy a průlivy
-ve 20.st. se na základě oceánických výzkumů vyčlenily 4 nám známé oceány:
Tichý oceán - 49%
Atlantský oceán - 26%
Indický oceán - 21%
Sev.ledový oceán - 4%
-rekordy oceánů:
Tichý oceán:- největší, nejhlubší - portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes ho jako první přeplul (1520-1521), aniž by ho zastihla bouře
Severní ledový oceán:- nejmenší, nejmělčí a nejchladnější (zima -1,8°C; léto 1,5°C)
Indický oceán:- nejslanější a nejteplejší
- Portugalci B.Diaz a hlavně Vasco da Gama tudy objevili námořní cestu do Indie kolem mysu Dobré naděje
Atlantský oceán:-poprvé přeplut kolem roku 1003 Leifem Erikssonem a až téměř o 500 let později Kryštofem Kolumbem


Řeky
-každá říční síť má hlavní tok a přítoky
pojmy: ústí-místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky či oceánu apod.
povodí (plocha v km2)-území, ze kterého hlavní tok se svými přítoky odvádí povrchovou i podzemní vodu
rozvodnice-smyšlená čára vyznačující geogr. hranici mezi sousedními povodími
rozvodí-přirozené rozhraní povodí v krajině
úmoří-území tvořené povodími toků, kt. odvádějí vodu do téhož moře př.ČR:
3 úmoří: Baltské - Odra,Severní - Labe,Černé - Morava

průtok-množství vody protečené průtočným profilem řeky v m3 nebo v litrech za 1s
-vodní toky hodnotíme podle délky toku a průtoku
-průtok kolísá, neboť závisí na zdroji zásobování tj. na sněhu, dešti, podzemních vodách apod.
-řeky jsou složkou oběhu vody, využíváme je v zemědělství i v průmyslu, jsou zdrojem energie, slouží jako dopravní cesty a při ústí jako přístavy
-nejdelší řeka: Amazonka - 7 025 km, 7 mil. km2, průtok 120 000 m3

Vodopády
-vznikají na místech, kde řeka vymílá různě odolné horniny (hlavně v horninách sopečného původu) a tam, kde je reliéf modelovaný ledovcem
-nejvyšší vodopád: Angel (Venezuela) - 979m

Bažiny
-značné rezervoáry vody, kt. vznikly v oblasti znesnadněného odtoku vody
-nejrozsáhlejší b. na území Ruska a Kanady
-výskyt slaných močálů je v bezodtokých oblastech tropů

Podpovrchové vody
-takto se nazývají vody, jež se vyskytují a pohybují v pevných a sypkých horninách
-je to voda vzniklá vsakováním srážkové vody (infiltrací), popř. kondenzací vodních par v horninách, dělí se na půdní a podzemní
-termální prameny- prameny, ve kt. vyvěrá voda s vyšší teplotou, než je okolní teplota půdy
-gejzíry-termální prameny, kt. vystřikují pravidelně v urč. časových intervalech na povrch, je to sloupec horké vody spolu s vodní parou
- oblasti gejzírů - Island, Yellowstonský NP v USA, Kamčatka …
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Markét Markét | 16. prosince 2010 v 18:37 | Reagovat

Pěkný...:)

2 Orangeman Orangeman | Web | 21. června 2015 v 6:54 | Reagovat

rychlá online pujcka bor :-(

3 guichet guichet | Web | 7. září 2016 v 20:05 | Reagovat

nebankovni pujcka do 50000 :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.