Druhá lekce finštiny-dvojhlásky, souhlásky, přízvuk a ráz

24. února 2008 v 8:04 |  Finština
Dvojhlásky-Diftongit

i-ové: ai ei - oi ui yi äi öi
u-ové: au eu iu ou - - - -
y-ové: - ey iy - - - äy öy
jiné: ie uo yö

Jiné kombinace samohlásek, např.: ae, äe, ea, eä, oa, ia a pod., dvojhlásky netvoří a výslovují se odděleně, protože patří do dvou zůzných slabik.
Je důležité si zapamatovat, že dvojhláska vždy tvoří jednu slabiku! Srovnání.: koi-mol, -noc, ale kor-ke-a=vysoký, sa-no-a=říci apod.

i-ové:
nainen-žena
ei-ne
voi-máslo; může
myi-prodal
ui-plave
jäi-zůstal
söi- jedl, snědl

u-ové:
auki-otevřeno
Eurooppa-Evropa
hius- vlas
koulu-škola

y-ové:
leyhyy-vane
vihkiytyä-oddávat se
köysi-lano
täysi-plný

jiné:
tie-cesta
suo-bažina
yö-noc

Je třeba se naučit plynule výslovovat kombinace: äy, öy, ey, yö.
Věty pro procvičení:

Työntää myötämäkeen........Tlačit z kopce dolů.
Lyödä löylyä.......................Lít vodu na kameny(v sauně).
Töykeä yötyöläinen.............Nevrlý noční pracovník.
Mikä möykkä yölla!............Jaký kravál v noci!
Väylällä oli läyhkettä...........Na magistrále byl frmol.
Äyskärillinen äyriäisia..........Nádoba plná korýšů.

Souhlásky-Konsonantit

(b), (c), d, (f), (g), h, j, k, l, m, n, p, (q), r, s, (š), t, v, (w), (x), (z), (ž)
Souhlásky v závorkách se nevyskytují v původně funských slovech. a i jinak jsou velmi řídké.

Výslovnost souhlásek:

c se vyslovuje před e, i [s]; Celsius, jinak [k]: Cabaret
z se vyslovuje [ts] : zeniitti, nebo [s] :zloty [sloty]
x se vyslovuje [ks]: Maxwell
š se vyslovuje [s]: zřídka [š] : tšekki(psáno také tsekki nebo tshekki)
ž se vyslovuje [s], [š]: zřídka [ž]: Žukovski
q se vyslovuje [kv]: quisling
w se vyslovuje [v]: watti, western

Výslovnost s je méně ostrá než v češtině a často přechází k [š], zvláště na konci slova. Znělé souhlásky, zvláště g, d, b, se v běžném hovoru často vyslovují nezněle [k, t, p].
Zvláštností finštiny jsou dlouhé souhlásky(všechny kromě d, v j, obv. h a cizích jazycích), které mají úlohu významotvornou(srovnání.: česky.: branný a braný, popřípadě: tužší a tuší).
Zdvojené souhlásky se vyskytují jen uvnitř slova a vyslovují se jako jediná slouhá souhláska(jakoby podtržením dechu chvíli na stejném místě, srov. s čes. babiččin), nikdy ne jako dvě za sebou!!!!!
Příklady na procvičení:
Älä höpötä hölynpölyä..................Hellan päällä höryää.
Tee työtä tänään...........................Täyttä tässä tänään.
Mikä möly meillä..........................Mikko möhläsi.
Mirrit marraskuussa.....................Hitaita herrojen kiireet.
Kiva kova kananmuna.................Mun mammani muni mun.
Missä missin myssy.....................Kissimirrin kisat.
Vesihiisi sihisi sinisessä hississä.
(dosl.: Vodní skřet syčel v modrém výtahu.)
Pappilan apupapin papupata pankolla kiehuu ja porisee.
(dosl.: Na faře na plotně se vaří a bublá hrnec fazolí pomocného faráře.)
Souhláskové kombinace se vyslovují stejně jako v češtině.
Výjimky:
ng se vyslovuje jako zdvojená nosovka: Helsingin
nk se vyslovuje s nosovkou: helsinki, anka-kachna
nm se vyslovuje jako [mm]: suurenmoista! výborně!
np se vyslovuje jako [mp]:kunpa-kéž by
Přízvuk
Přízvuk je vždy na první slabice jako v češtině. Složeniny mají i druhý, téměř stejně silný přízvuk na první slabice druhého základu. Např.: li-ha=maso, kaup-pa=obchod a lihakauppa=řeznictví.
Ráz
V některých tvarech se po koncové samohlásce vyslovuje zvláštní souhláska, tzv. ráz, tj. druh aspirace, který zde označujeme jako '. Vzniká povolením hlasivek. Pokud se objeví uvnitř proudu řeči před těsně následujícím dalším slovem, projeví se změnou následující hlásky, tzv.tvrdým hlasovým začátkem( srov.: dvojí možnou výslosnost čes. kombinace -eú- v neúroda, jednou s rázem a podruhé splývavě). Ve finštině se ráz projevuje tak, že se ve výslovnosti zdvojuje počáteční souhláska následujícího slova. Např.:
mene pois!............[meneppois]...........jdi pryč!
osta kukkia!.........[ostakkukkia].........kup květiny!
puhu suomea!......[puhussuomea]........mluv finsky!
Na konci slova(tj. před pauzou) se ráz také samovolně objevuje po koncové samohlásce slova, např.: mene[mene'] jdi, perhe[perhe'] rodina. Ráz ve výslovnosti však není závažný a v psané podobě se nijak neoznačuje.
Zdroj: Finština nejen pro samouky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucik lucik | 20. července 2009 v 15:06 | Reagovat

děkuji za tyto lekce. Byly mi doporučeny a vidím proč :) doufám, že budete pokračovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.