Sociologie II.

17. února 2008 v 13:09 |  Maturitní otázky - Sociologie
PROTOSOCIOLOGIE
INDIE
- tradiční společnost, společnost naprosto uzavřená
- kastovní systém (zde je vše definitivní, není možná změna pozic, až v jiném životě)
  1. kněží - brahmáni
  2. šlechta - kšátrijové (vládci, bojovníci)
  3. svobodní lidé - vaišiové (obchodníci)
  4. šúdrové - chudina
  5. zapuzení od Boha - páriové
- hinduismus (mnoho bohů) - dharma = uctívají jedinou správnou životní cestu
(dodržení - znovuzrození ve vyšší kastě)
- žádný konkrétní zakladatel
- Árijové - před 4 000 lety, uctívali Šibu
- konkrétní hinduismus - 1750 př.n.l.
- védy = hind. nábož. texty (1 400 př.n.l.)

ŘECKO

- u Helénů vznikali městské státy (polis) rozpadem rodového zřízení (demokratické Atény, aristokratická Sparta)
PLATÓN - zakladatel idealismu (=opravdu skutečné jsou jen ideje, nezávislé na obrazech kolem nás, žíjí stále)
- dílo zaměřeno na péči od duši (zkvalitněním jedince se zlepší i společnost)
- za vlády Dionýsa usiloval o nápravu společnosti na Sicílii
- dělení společnosti: 1. vládci, 2. strážci, 3. otroci
- dělení vlády ve státě (na základě psychologického profilu vládce):
1. aristokracie (vláda nejlepších - podle Platóna filosofů)
2. timokracie (vláda nejsilnějších, nejctižádostivějších - vojáků)
3. oligarchie (vláda boháčů)
4. tyranie (vláda absolutního vladaře)
5. demokracie (vláda lidu)
- dílo: formou dialogů s učitelem Sokratem (např. "Obrana Sokratova")
Ústava (nejobsáhlejší), Zákony (Platónovy politické a společ. názory)
ARISTOTELES - polyhistor (největší myslitel starověku, obsáhl veškeré vědění své doby)
- nejvíce uznával demokracii (dílo: Koncept politea)
- uznává i bohaté vrstvy → vláda by neměla náležet ani chudým a ani bohatým (střední)
- objevuje myšlenku střídání vládců (větší část lidu má větší pravdu)
- uznává formu státu jako nutné společenství, nástroj zlidštění (má lidem zlepšit život)
=> Politika - nauka o státu a právu
=> Etika Nikomachova - myšlenka lidské touhy po štěstí (i rozkoši)
STOIKOVÉ(konec 4 st. př. Kr. až počátek 6 st. po Kr.)
- stoia = sloupořadí → římští myslitelé
- zabývají se etickou filosofií (idea všelidského bratrství ve společnosti)
- uznávají lásku, přátelství, svobodu (= jako mravní vlastnost, měla by být dostupná všem)
- za občany uznávali i otroky a cizince (barbary) → římský kosmopolitismus

SENECA - spisovatel, senátor, politik (společensky na výši)

EPIKTÉTOS - propuštěný otrok
MARCUS AURELIUS - římský císař, vládne rozporu se stoickými idejemi (pronásledování křesťanů)

KŘESŤANŠTÍ MYSLITELÉ

SV. AUGUSTÝN - přelom 4./5. stol. po Kr.
- rozlišoval pozemský stát na říši ďáblovu a říši boží (tam přijdou křesťané po omilostnění
po posledním soudu a vytvoří "obec boží"), obě říše spolu soupeří
=> O obci boží
TOMÁŠ AKVINSKÝ - 13. stol., největší teolog všech dob, dominikánský mnich
- učení tomismu (= vše je v Bibli; co víme, je od Boha; opíral se o Aristotela)
- názor na společnost: preferoval města proti venkovu
- zavedl pojem rodová obec (z dnešního pohledu městská čtvrť, uznává řemeslníky,
klade je na roveň svobodných občanů)
- uznává soukromé vlastnictví
-1322 prohlášen za svatého

REFORMAČNÍ MYŠLENKY

MISTR JAN HUS - učení o "trojím lidu": 1. kněží - představitelé boha na Zemi
2. světští páni - vládci, vláda nad lidem
3. lid - nejnižší složka společnosti
- každá složka společnosti má dodržovat jen své povinnosti
- sám nepředpokládal žádnou myšlenku revolučního hnutí
- kritik společnosti (např. papeže za svatokupčení)

ANGLIČTÍ EMPERIKOVÉ

- v poznávání společnosti se opírají o zkušenost - empirii
THOMAS HOBBES - na počátku před uspořádáním státu předpokládá, že vládou mezi lidmi byla tzv. válka
všech proti všem (stát aby byl klid a mír ve společnosti)
JOHN LOCKE - konec 17. stol.
- nejdříve vládla mezi lidmi tzv. přirozená harmonie, stát vznikl proto, aby tuto harmonii
udržoval
- hlásá přirozenou rovnost všech lidí (panovník nevládne z vůle boží, ale z vůle lidu - neboť
lidé mu umožnili, aby nad nimi vládl)
=> Dvě rozpravy o vládě
JEAN JACQUES ROUSSEAU - společnost je založena na tzv. společenské smlouvě (jednotlivci se jí
podřizují - podřizují se např. zákonům, lidé jsou zároveň poddanými i
suverény - jsou nad věcí)
- podřizováním se společenské smlouvě se z přírodního tvora stává rozumná
lidská bytost → rozvíjí se svoboda, rovnosti i lidský svět (je nad světem
přírody, je dílem lidí)

METODY SOCIOLOGICKÉHO POZNÁNÍ

- vědecké poznání charakterizuje hloubka, cílevědomost, organizovanost, usilí o přesnost, objektivitu a spolehlivost výsledků, věda si vytváří svůj vlastní jazyk (soustavu pojmů) i pravidla zkoumání skutečnosti (metodologii), které jsou uznávány ve vědeckém společenství (obci, komunitě)
- výzkum by měl být organizován tak, aby kdokoli další mohl prověřit výsledky, najít případné chyby a omyly, stanovit specifické podmínky platnosti závěrů apod.
- vědecký fakt by měl být potvrzen různými způsoby, různými cestami, při užití různých hledisek
- pokud užívané cesty k poznání vykazují znaky vědy, považujeme je za metody (toto původem řecké slovo označovalo cestu)
- formulace otázky - závažná součást - na ní záleží objektivita (otázkou se dá snadno ovlivnit)
- ve společenských vědách je riskantní spoléhat pouze na jednu metodu výzkumu (princip komplementarity)
Cíle výzkumu:
- diagnostické - určují příčiny jevu
- deskriptivní - popisuje výzkum
- sociotechnické - aplikace výsledků v praxi
- explorační - vysvětlení
Metody výzkumu:
- mohou být buď kvalitativní nebo kvantitativní (především metody statistického zpracování -předvolební průzkumy)
- měly by být ověřitelné, objektivní a heuristicky plodné (přinášet nové poznatky)
- probíhají podle projektu, respondent je dotazovaný ("pokusný králík")
- fáze
1.) přípravná (technka sondáže)
2.) realizační (sběr dat, výsledky)
3.) zvěrečná (analýza dat, zpráva)
PILOTÁŽ - ověřování vhodnosti metody
VZOREK - výběrový soubor, už je vybráno, ale ověření, mininální množství (pro ČR 700 lidí), náhodný výběr
KVÓTNÍ VÝBĚR - výběr respondentů podle vzorku (ověřování veřejného mínění), soustředění na urč. Skupiny (kvazireprez. postup)
PANELOVÉ ŠETŘENÍ - tazatelé jsou v trvalém spojení s respondentama, např. výzkum TV diváku, většinou dotazník
PŘÍPADOVÁ STUDIE - kazuistika, case studies, popis jevu (např. životní dráha jedince, historie firmy)
ŠKÁLOVÁNÍ - individuální zařazování podle škály - stupnice, měření hodnotí i postoje, znalosti, osobnostní rysy
EXPLORACE - studium jevů v určitých přirozených podmínkách, bádání vede k hypotézám, pojmům
KONFIRMACE - opak explorace, předpokládá existenci hypotézy, která se může šetřením potvrdit
STANDARDIZACE - aby to zajišťovalo stejné výsledky
VALIDITA - platnost testu
OPERACIONALIZACE -
REABILITA - spolehlivost měření, odolnost měření vůči chybám
KORELACE - souvislost mezi dvěma jevy při analýze dat
KVALITATIVNÍ
· analýza dokumentů - životopisy, dokumenty o vzniku
· biografická metoda - shromaždování dokumentů o určitých osobnách
· obsahová analýza - probíhá při sledování komunikace, popis sdělení, při masové komunikaci
· sekundární analýza - použítá, ke které se později vrátíme (výhodná)
· pozorování - týká se vnějších jevů, je nejčastější, spíše jako doplněk
a) přímé (sám pozorovatel se účastní)
b) zprostředkované (kamera, atd.) - výhodou je záznam, dlouhodobost, opakovanost, podrobnější analýza
· introspekce - sebepoznávání
· experiment (pokus) - záměrně měníme podmínky, při kterých provádíme samotný experiment; experiment může potvrdit nebo vyvrátit nějakou hypotézu; důležitým faktorem je standardizace (stejné podmínky pro dané experimenty, prováděné na různých místech a v různém časovém odstupu)
· rozhovor - základem rozhovoru jsou srozumitelné a promyšlené otázky; tato metoda je pomalá a náročná, vyžaduje důkladnou přípravu předem
· dotazník - musí být jasný a srozumitelný pro všechny; dotazník je buď otevřený (vlastní odpovědi) nebo uzavřený - a ten může být dichotomický (2 řešení) a nebo polytomický (více možností)
· anketa - měla by to být krátká, zajímavá a srozumitelná forma průzkumu; může být ústní a písemná
SOCIOMETRIE - Moreno, soubor technik, zkoumají strukturu a dynamiku malých skupin - 40 lidí, výsledkem je sociogram
SOCIODRAMA - může mít terapeutický účinek, zkoumá lidi v navozené situaci, prožitky a výkony
OHNISKOVÁ SKUPINA - focus groups, terapeut klade otázky a lidé odpovídají, objasnění názorů a uvažování lidí
ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SÍTÍ - mělo by se vědět s znát kde jsou u nás jaké organizace (domov důchodců)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 viagra_uk viagra_uk | E-mail | Web | 12. května 2014 v 10:07 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.